Přejít k hlavnímu obsahu
Ministerstvo financí představilo podobu windfall tax
Ministerstvo financí představilo návrh zákona zavádějícího tzv. windfall tax neboli daň z neočekávaných zisků. Ta bude platit po dobu 3 let v letech 2023-2025 pro mimořádné zisky společností v oblasti energií, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Taxa bude fungovat jako 60% daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem základů daně za poslední 4 roky (tj. 2018-2021) navýšeným o 20 %. Daň by měla přinést do státního rozpočtu v roce 2023 zhruba 85 miliard korun.
tax 2023

Navržení daně z neočekávaných zisků je reakcí vlády na aktuální potřebu získat dočasné dodatečné příjmy pro státní rozpočet na vyplácení mimořádných výdajů spojených zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy. „Kdyby nebylo Putinovy agrese na Ukrajině a souvisejících hlavně energetických dopadů, o žádné mimořádné dani bychom se dnes nebavili. Válka ale generuje nové výdaje za vysoké desítky, možná dokonce stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu. A vedle toho máme oblasti ekonomiky, jako je energetika, bankovnictví či petrolejářství, které generují vysoké nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů. Třeba kvůli rychlému růstu úrokových sazeb nebo cen energií a energetických surovin,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura. „Považuji proto za rozumné, aby stát na zaplacení těchto mimořádných válečných výdajů dočasně využil mimořádné zdroje, které budou přesměrovány na pomoc lidem a firmám s vysokými cenami energií,“ dodává.

Nová daň se bude vztahovat na podniky s významnou činností v odvětvích, ve kterých dochází ke vzniku neočekávaných zisků, tedy výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. V bankovním sektoru windfall tax dopadne na firmy s čistým úrokovým příjmem nad 6 miliard korun za předcházející rok, což je dle definice ČNB hranice obecně oddělující velké a střední či malé banky. V oblasti výroby a distribuce energií se budou posuzovat celé holdingy. Pokud má daný holding z dotčené činnosti více než 2 miliard korun ročně, bude se na společnosti tohoto holdingu s činností v daných oblastech aplikovat windfall tax.

„Vytvořením příjmového testu sledujeme náš záměr zacílit windfall daň skutečně jen na velké firmy a nezvyšovat daňovou zátěž malým a středním podnikům. Posuzováním celých holdingů v oblasti energetiky pak chceme eliminovat nežádoucí efekt přelévání zisků k mateřským společnostem,“  vysvětluje Zbyněk Stanjura. V ostatních oblastech, tedy petrochemii, těžbě fosilních paliv a velkoobchodu s pohonnými hmotami podléhají nové dani v důsledku evropských pravidel v podstatě všechny činné firmy.

Sazba windfall tax činí dle návrhu MF 60 % a dotčeným firmám se aplikuje jako daňová přirážka k 19% dani z příjmů právnických osob na jejich nadměrný zisk. Ten se bude počítat srovnáním základu daně v aktuálním roce s aritmetickým průměrem jeho historických základů daně za 4 předcházející zdaňovací období před šokem (tj. 2018-2021) navýšeným o 20% toleranční pásmo. MF původně navrhovalo srovnání se 7 lety nazpět (2015-2021), nicméně stávající úprava reflektuje požadavek Evropské komise. „Náš návrh na zavedení windfall daně plně respektuje evropská pravidla vyplývající z aktuálního návrhu Komise, a to jak u vybraných oblastí ekonomiky, tak u zvolené 60% sazby daňové přirážky či čtyřletého srovnávacího období. S vědomím složitosti meziročního porovnávání zisků jsme vytvořili 20% toleranční pásmo, které má kompenzovat meziroční výchylky,“ pokračuje Zbyněk Stanjura.

Výnos windfall tax bude ze 100 % příjmem státního rozpočtu a MF tyto příjmy pro rok 2023 odhaduje na cca 85 miliard korun, z čehož cca 50 miliard korun činí sektor výroby a distribuce energií a cca 33 miliard korun segment bankovnictví. Dodatečných 15 miliard korun z celkem 100 miliard korun rozpočtovaných v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023 budou generovat Evropskou komisí nastavené cenové stropy pro výrobce elektrické energie a související 100% odvod nadlimitních zisků do rozpočtů národních vlád. Ty mají platit v období od 1. prosince 2022 do 30. června 2023. Dopady zavedení windfall tax a nastavení evropských cenových stropů se mohou vzájemně přelévat.

K dani se vyjádřila i Česká bankovní asociace (ČBA). Podle ní je daň z mimořádných zisků mimořádně neefektivní a nesystémové řešení. Navíc nejde o mimořádné zisky. Ty letošní totiž srovnáváme s pandemickými roky 2020 a 2021, kdy byla ekonomika výrazně utlumená.    

„Podle nás existuje řada lepších řešení, o kterých jsme stát informovali. Banky by rády byly vládě partnerem v době zpomalující ekonomiky. Jejich oslabování tímto způsobem je velkou chybou. Návrhy, se kterými jsme přišli, by pro ekonomiku byly mnohem přínosnější. Například úvěrová kapacita Národní rozvojové banky by se zvýšila na víc než 100 miliard korun,“ uvedla Monika Zahálková, výkonná ředitelka České bankovní asociace.

Zdroj: Ministerstvo financí, ČBA

Datum vytvoření: 10/10/2022

ZK_cena podnikatelů

Komentáře komentáře
Koruna s regionem pod tlakem, nehledě na „opatrnou“ ČNB Částečně to může být dané tím, že část trhu má stále problém s tím „uvěřit” bank... Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
ČNB snižuje základní sazbu na 5,75 %. Jaký čekat vývoj v příštích měsících? Jedním z argumentů pro opatrnější postup centrální banky je setrvačná inflace ve... Dominik Rusinko, analytik ČSOB
Profile picture for user Dominik Rusinko
ČR se sune k zemím s nejnižší inflací v EU Zafungoval vysoký srovnávací základ a vedle toho odeznívají i inflační tlaky při... Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas
Profile picture for user Petr Dufek