Člen bankovní rady Jan Frait v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že nepředpokládá valný efekt dalšího zvyšování úrokových sazeb. Stejně se vyslovila i Karina Kubelková, která byla pro držení sazeb na současné úrovni po delší dobu. Opačně se vyjadřoval další člen rady Tomáš Holub, který v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že by osobně byl pro další zvýšení sazeb, protože jinak bude Česko vysoká inflace trápit dlouho.

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v deníku E15 zmínila, že trvalé a velké schodky vládních financí české inflaci významně pomáhají. Udržet ceny při tříprocentních strukturálních deficitech bude pro centrální banku velmi těžké a sazby se budou muset pohybovat zhruba o procentní bod výše než za situace, kdy by stát hospodařil neutrálně.

Příjmy se zvyšovat nebudou

Stát se k výrazným změnám na příjmové straně nechystá. NERV (Národní ekonomická rada vlády) sice přišel v listopadu loňského roku s několika návrhy, jak pomoci veřejným financím, ale vláda se k jejich realizaci prozatím nemá. Mluví se o zvyšování majetkových daní, ale konkrétní podoba úprav zatím na stole není. Schodky státního rozpočtu nejsou ani výrazným tématem prezidentských voleb. Samostatnou kapitolou zůstává, kolik finančních prostředků stát získá z tzv. daně z mimořádných zisků, u které jsou odhady výnosu značně rozptýlené.

Výdaje nejspíš porostou dál

Vláda nehodlá ustoupit ani na straně výdajů. Ústy ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) oznámila, že se v červnu znovu budou valorizovat důchody, a to o 700 až 1 000 korun. Už v loňském roce činila valorizace v průměru 15,1 %.

Určité kontroverze vyvolává také změna u státního příspěvku 200 korun na telekomunikační služby. Ten doposud platil pro vymezené skupiny zdravotně postižených. Od nového roku na něj mají nárok i lidé jejichž započitatelný příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima nebo lidí, kteří žijí v domácnosti, která za uplynulé čtvrtletí neměla příjem v součtu vyšší než 2,15násobek životního minima této domácnosti. Operátoři musejí tuto slevu poskytovat na všechny jejich služby, tarify a balíčky služeb.

Neustále se ve veřejném prostoru debatuje také o zrušení státní podpory stavebního spoření. To by přineslo úspory asi ve výši 4 miliard korun.

Monetární vs. fiskální politika

Ministerstvo financí letos odhaduje ve své prognóze průměrnou inflaci pro rok 2023 na 10,4 %. ČNB ve svém zatím posledním výhledu z podzimu roku 2022 čeká hodnotu
9,1 %. Tým makroekonomů z Komerční banky však přišel s vyšší hodnotou a očekává
12,9 %. O něco jasněji může být už 10. února, kdy ČSÚ vydá výsledek lednové inflace.

Avšak už teď je zřejmé, že pakliže vláda bude i nadále zvyšovat své výdaje a tím tedy pumpovat do ekonomiky další a další peníze, bude růst inflace spíše podporovat než jej brzdit. Koneckonců v jakékoliv učebnici makroekonomie se uvádí, že právě v boji s inflací je nejúčinnější součinnost monetární a fiskální politiky, přičemž v Česku se zdá, že jdou spíše proti sobě…