Přejít k hlavnímu obsahu
Vláda zvyšuje rozpočtový deficit kvůli povodním
Ministr financí Zbyněk Stanjura oznámil, že navrhne novelizovat státní rozpočet v reakci na škody způsobené ničivými povodněmi. Původně plánovaný deficit 252 miliard korun pro letošní rok se má navýšit o 30 miliard, navrhovaný schodek rozpočtu pro rok 2025 by se měl zvýšit o 10 miliard na 240 miliard korun.

Je ale dost dobře možné, že dodatečné výdaje státního rozpočtu nakonec budou nižší. Finální vyúčtování povodňových škod k dispozici není, hrubé odhady se ale pohybují v řádech vyšších desítek miliard korun. V minulosti platilo, že státní rozpočet sanoval zhruba 25 % objemu škod, zatímco na pojišťovny typicky připadal největší podíl, přibližně poloviční. Pojišťovny zatím odhadují (pojištěné) škody v rozsahu 17 miliard korun, přičemž polovina jde za domácnostmi, druhá za podniky.

K financování povodňových škod budou dále využity zdroje na úrovni krajů a obcí. Ty jsou v nebývale dobré finanční kondici – jen za první polovinu roku hospodařily s historicky nejvyšším přebytkem 83 miliard korun. Na jejich účtech pak leží dohromady téměř 530 (!) miliard korun. Obnova regionální infrastruktury je přitom přesně tím důvodem, kdy otevřít kasu a začít (konečně) investovat do projektů s vysokými multiplikačními efekty. Ty jsou zvláště důležité ve strukturálně postižených regionech jako je povodněmi těžce zasažený Moravskoslezský kraj.

A konečně došlo ke schválení podstatné pomoci z Evropské unie. Ta se při minulých povodních pohybovala maximálně v řádech nižších jednotek miliard, tentokrát však Česko obdrží z Evropského fondu solidarity rovných 50 miliard korun. Důležitá je i forma pomoci – netypicky bez kofinancování členským státem s cílem zajistit co nejjednodušší a nejrychlejší využití prostředků.

Navzdory zvýšeným potřebám financování odhadujeme, že letošní schodek státního rozpočtu klesne těsně pod Maastrichtský limit 3 % HDP. Z pohledu udržitelnosti veřejných financí nepředstavuje jednorázový povodňový výdaj zásadní problém. Jak ostatně včera konstatovala Národní rozpočtová rada, kondice tuzemských veřejných financí se zlepšila a náraz na dluhovou brzdu (55 % HDP) už nehrozí v roce 2028 ale až 2038.

Tyto odhady je potřeba brát s velkou rezervou, podstatné však je, že díky stabilizaci rozpočtové politiky disponuje česká vláda dostatečnou fiskální kapacitou pro řešení (nejen) živelných pohrom.

Datum vytvoření: 23/09/2024
Dominik Rusinko, - analytik ČSOB

Finweek

Komentáře komentáře
Inflace v eurozóně pod dvojkou, ECB má nabito na další snížení sazeb Oproti poslední prognóze byla nižší i jádrová inflace, která lehce zvolnila na 2... Dominik Rusinko, analytik ČSOB
Profile picture for user Dominik Rusinko
ČNB snižuje úrokové sazby o dalších 25 bazických bodů ČNB využila prostoru ke snížení sazeb, který vytvořila letos výrazně nižší infla... Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas
Profile picture for user Petr Dufek
Vláda zvyšuje rozpočtový deficit kvůli povodním Je ale dost dobře možné, že dodatečné výdaje státního rozpočtu nakonec budou niž... Dominik Rusinko, analytik ČSOB
Profile picture for user Dominik Rusinko