A ten vláda překračuje o celých 73 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové ale nedošlo k porušení zákona, neboť ten se vztahuje jen na projednání rozpočtu v řádném termínu. To považujeme za velmi krkolomný výklad fiskálních pravidel, neboť s podobným trikem by mohla vláda teoreticky vyrukovat každý rok. Rozhodně tedy nejde o naplnění ducha zákona, což ostatně potvrzují i kritické komentáře Národní rozpočtové rady. 

Důležitý je pohled do struktury rozpočtu. Oproti návrhu Fialovy vlády došlo k výraznému seškrtání výdajů na obranu o 21 miliard korun – celkové výdaje tak budou činit jen 2,07 % HDP (původně 2,35 % HDP). K navyšování obranných výdajů – v těchto zvláště turbulentních a bezpečnostně napjatých časech – jsme se přitom zavázali v rámci NATO. 

Místo toho odráží výdajová strana rozpočtu priority nové vlády – vyšší energetické dotace domácnostem, sociální výdaje a také platy ve veřejném sektoru. Dobrou zprávou je, že oproti původnímu návrhu došlo k navýšení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury o 26 miliard korun, které půjdou na financování již zahájených projektů. Slibované škrty provozních výdajů v rozsahu 11 miliard korun jsou ambiciózní, až čas ale ukáže, nakolik jsou realistické. 

Na příjmové straně pak došlo ke správnému zreálnění původně nadhodnocených příjmů ze zavedení jednotného hlášení a z dividend z majetkových účastí státu. Naopak aktualizovaná makroprognóza a vyšší očekávaný růst zvýšily daňové inkaso o zhruba 15 miliard korun.

Vyšší rozpočtový schodek v letošním roce sám o sobě nepředstavuje problém. Pro finanční trhy a ratingové agentury je důležitý především deficit veřejných financí v poměru k HDP, který by měl setrvat pod Maastrichtskou hranicí 3 %. Tuzemské veřejné finance touto optikou zůstanou v nejlepší kondici v našem regionu a žádný Armageddon nám opravdu nehrozí.