Prvotní dopad Trumpových vesměs chaotických politik – zejména na poli obchodních cel – je skokový nárůst nejistoty. Ta byla v případě americké hospodářské politiky za poslední čtyři dekády vyšší jen jednou v covidovém roce 2020. Zvýšená nejistota je brzdou zejména pro firemní investice – zatímco pro podniky je racionální vyčkávat, pro ekonomiku jako celek jde o negativní zásah do růstu. Vysoká nejistota se nelíbí ani domácnostem, což ilustruje březnový prudký propad spotřebitelské důvěry na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky.

Vysoká nejistota netrápí jen reálnou ekonomiku, ale také finanční trhy. Americké akcie zažily po zvolení Donalda Trumpa nejprve euforii, vcelku rychle však přišlo vystřízlivění. Donald Trump 2.0 bude evidentně klást podstatně menší důraz na vývoj akciového trhu a ten od jeho inaugurace ztrácí zhruba 6 % (S&P 500). Pozornost investorů (i jejich peníze!) se mezitím ve velkém přesouvají do Evropy, kde po přijetí historického fiskálního balíčku zavládl optimismus. A německý akciový index DAX na to konto přidává k dobru přibližně 6 %.

V případě tržních sazeb vidíme od ledna rozdílný vývoj na obou stranách Atlantiku. Americké delší výnosy reagují poklesem na slabší růstová čísla, zatímco dlouhý konec německé výnosové křivky zůstává zvýšený díky plánované rozpočtové expanzi. Vše ale může být jinak již v tomto týdnu, kdy Donald Trump představí doposud zřejmě nejrazantnější kroky v obchodní politice, přičemž na stole je i pesimistický scénář v podobě 20% plošných cel vůči Evropě.

Ať již Trumpova show dopadne jakkoli, negativním impulsem nebudou jen obchodní cla, ale i nárůst nejistoty, která může přetrvávat po delší dobu. V tomto ohledu jde vlastně o bezprecedentní šok, se kterým jako ekonomové nemáme v podobném měřítku zkušenost. Jedno je však jisté – čím déle bude „Trumpův šok“ trvat, tím vyšší pravděpodobnost výraznějšího zpomalení americké ekonomiky, což by byla špatná zpráva i pro globální ekonomiku.