V důsledku vysoké inflace však v poměru k HDP dluh narostl za posledních pět let z úvodních 29 % na aktuálních odhadovaných 42 %. Za poslední pět let se výše státního dluhu ČR zdvojnásobila, respektive se zvýšila o téměř 1,7 bilionů korun, a to v důsledku pokračujícího deficitního hospodaření státního rozpočtu.

Od roku 2020 totiž stát hospodaří se stamiliardovými schodky a jak plyne z rozpočtového výhledu, hodlá tak činit i v následujících letech. Ačkoliv celkový nárůst dluhu nelze hodnotit jinak než negativně, nalézt lze i určitá pozitiva. Tím hlavním je fakt, že jen velmi malá část tohoto dluhu je krátkodobá. To výrazně snižuje riziko refinancování dluhu do budoucna.

Jen velmi malou část zadlužení tvoří závazky vůči zahraničí. Stát si tedy primárně půjčuje peníze v korunách na českém trhu od tuzemských finančních institucí. Část korunových dluhopisů mají samozřejmě nakoupenou zahraniční investoři, které láká mnohem zajímavější výnos navíc spojený s nízkým úvěrovým rizikem ČR. Na konci srpna tito investoři drželi cca 29 % státních dluhopisů bondů v hodnotě přesahující 900 miliard korun.

I přes nepříznivý trend růstu státního zadlužení ČR stále patří mezi méně zadlužené země EU. Nemá proto žádný problém s financováním nového i refinancování starého dluhu. Díky poklesu úrokových sazeb, který reflektují i výnosy vydávaných dluhopisů, se dokonce cena peněz pro stát v posledním roce snižuje.

Přesto, vzhledem k růstu celkového objemu dluhu je třeba počítat ve státním rozpočtu se stále vyššími úrokovými náklady.