Jak je vidět, zatímco evropští exportéři se z čínského trhu stahují nebo jsou přímo vytlačováni tamní konkurencí, čínské firmy na evropský trh jasně cílí. Vypovídají o tom tempa vývozu a dovozu, která jsou jednoznačně v neprospěch EU. A není to jen problém roku 2025, ale tento trend trvá fakticky už třetím rokem.

Tento trend navíc zesílil v době, kdy propukla obchodní válka mezi USA a Čínou, pro kterou se evropský trh stal ještě atraktivnější alternativou. Asi nejviditelnějším příkladem se v tomto směru staly elektromobily, v nichž Čína dominuje nejenom z pohledu počtu vyrobených vozů, ale i z pohledu vývoje a celé výrobní vertikály.

Čína už dávno není pro EU dodavatelem levných triček. Stačí se podívat na největší obchodní artikly a hned vidíme, že jejich největší část představují kromě elektroniky elektrická a energetická zařízení. Třetím v pořadí jsou s velkým odstupem organické chemikálie. Země EU z Číny také dováží to, co dříve vyráběly samy. Je to vlastně jasný důsledek globalizace, která vedla k deindustrializaci některých zemí navíc zesílené zeleným úsilím.

 Výsledky obchodu mezi EU a Čínou jsou potvrzením vytrácející se konkurenceschopnosti firem z Unie, které čelí rostoucí konkurenci nejenom na čínském trhu, ale vlastně i na tom domácím. EU jak je vidět se na čínských firmách stává rok od roku stále závislejší i v oborech s vysokou přidanou hodnotou. To není zrovna povzbudivá statistika.