Trhy obecně nemají rády nejistotu, a ta je ve spojitosti s výsledkem parlamentních voleb enormní. Dvoukolový volební systém s možností tvořit aliance totiž může přinést různorodé výsledky, včetně tzv. kohabitace. K té by došlo při vítězství Národního sdružení vedené Marine le Pen, které se profiluje jako anti-imigrační a anti-evropské hnutí s velmi ambiciózní rozpočtovou agendou.
Z pohledu trhů se nyní hraje právě o udržitelnost francouzského veřejného dluhu. Připomeňme, že Francie patří v tomto ohledu k nejzranitelnějším ekonomikám – zadlužení je třetí nejvyšší v EU (111 % HDP) a v minulém roce hospodařila vláda s nad očekáváním vysokým deficitem 5,5 % HDP. Z tohoto důvodu započne Komise v nejbližších dnech proceduru nadměrného schodku a na základě nových fiskálních pravidel by měla Francie každý rok zlepšil strukturální saldo o 0,5 % HDP. Takto projektována fiskální konsolidace by byla v ostrém kontrastu ke smělým plánům Národního sdružení.
>
Dobrou zprávou je, že zatím nedochází k přelivu vyšší rizikové prémie napříč dluhopisovými trhy v eurozóně. Výnosy německého bundu dokonce klesají a nic extra zajímavého se neděje ani na dluhopisovém trhu v Itálii, která čelí ještě horší fiskální situaci než Francie. Vysvětlení je dvojí – jednak trhy vnímají limity případného vládnutí Národního sdružení v kohabitaci s opozičním prezidentem. Druhým je obecně robustnější institucionální rámec eurozóny, která ušla od dluhové krize dlouhou (a často bolestivou) cestu směrem k vyšší stabilitě.
Zásadní stabilizační roli hraje ECB, která v minulých letech prokázala ochotu dodat do finančního systému potřebnou likviditu, a to často velmi kreativním způsobem. Na dluhopisovém trhu může centrální banka působit skrze PEPP, případně doposud nevyužitou antifragmentační bazuku v podobě TPI. Tento nástroj umožňuje ECB neomezeně intervenovat ve prospěch konkrétní země, ale s důležitou podmínkou – ustřelení spreadů je nefundamentálního charakteru, nikoli reakcí na domácí politické/ekonomické změny. A to je právě současný francouzský případ. S využitím TPI je navíc spojená kondicionalita v podobě korektivních opatření. Případná pomoc ze strany ECB by tudíž rozhodně nebyla automatická, zvláště pokud by se nová vláda rozhodla neplnit rozpočtová pravidla.