Toto oživování ale bylo výrazně pomalejší než v dubnu, kdy onen převis přesáhl 26 p. b. Průměrná hypoteční sazba u nových úvěrů pokračovala v dosavadním velmi pozvolném poklesu a dosáhla 5,07 % (v dubnu 5,1 %).

Pokračující nárůst objemu poskytnutých hypoték při jen velmi zvolna klesající úrokové míře naznačuje, že trh si na sazby výrazně vyšší než před několika lety postupně zvyká a smiřuje se s tím, že k dramatickému poklesu sazeb už zřejmě nedojde.

Koneckonců finanční trh bankám mnoho prostoru pro snižování těchto sazeb nedává: například pětiletý IRS v posledních dvou měsících víceméně stagnuje, a navíc kolem úrovně 4 %, takže při uplatnění historicky zhruba průměrné marže lehce přes 1 p. b. jsou dnešní hypoteční sazby vlastně už „na dně“.

Jednání Fedu minulý týden, kde došlo k posunu představy o dlouhodobé úrokové sazbě o 0,2 p. b. výš, představovalo samo o sobě důvod pro další posun celé struktury sazeb (dolarových, a tedy do jisté míry i korunových) IRS směrem výše. Američtí centrální bankéři tak českým zájemcům o novou hypotéku nebo o refinancování stávající hypotéky mohli přidělat vrásku na čele.

Výsledná změna korunových IRS je ale nakonec zhruba nulová. Po rozhodnutí Fedu totiž přišlo hned několik statistik naznačujících pro změnu spíš nižší výhled úrokových sazeb: počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA byl nečekaně vysoký, tamní ceny výrobců rostly nečekaně pomalu a průmyslová produkce v eurozóně vyšla oproti očekávání hůř.

České hypoteční sazby tedy v tuto chvíli důvod k růstu nemají. Důvod k poklesu, který by stál za řeč, dostanou možná v následujících měsících v případě, že se naplní očekávání postupného poklesu sazeb IRS. Pokud ale Fed (nebo ECB nebo ČNB) znovu posune svou představu o budoucích sazbách výš, k poklesu hypotečních sazeb dojít vůbec nemusí.