Přejít k hlavnímu obsahu
Ministerstvo financí zveřejnilo makroekonomický výhled
Ministerstvo financí zveřejňuje lednovou Makroekonomickou predikci České republiky. Dokument shrnuje vývoj makroekonomických veličin ve 3. čtvrtletí 2018, hlavní pozornost je však zaměřena na hospodářský vývoj v aktuálním roce a příštím roce.

Cyklické oživení ve vyspělých ekonomikách je za svým vrcholem a jejich hospodářský výkon zpomaluje. Ještě rychleji však zpomaluje růst světového obchodu, což je zčásti způsobeno vzrůstajícím napětím v globálních obchodních vztazích. Narůstající politická rizika pak ovlivňují ekonomický sentiment a mohou dále narušit ekonomický růst a jeho udržitelnost ve střednědobém horizontu.

Růst české ekonomiky zůstal ve 3. čtvrtletí 2018 stabilní. Pro celý rok 2018 odhadujeme, že dosáhl 2,8 %. Z důvodu zhoršených vyhlídek ve vnějším prostředí pak predikci dynamiky růstu reálného hrubého domácího produktu České republiky snižujeme na 2,5 %, pro rok 2020 na 2,4 %.

V uvedeném období by měly být dominantní složkou výdaje domácností na spotřebu, jež odráží stále silnou mzdovou dynamiku při extrémně nízké míře nezaměstnanosti i razantní zvýšení důchodů. Pozitivně, i když menší měrou než v roce 2018, by k růstu měly přispívat investice do fixního kapitálu. Soukromé investice stimuluje zvyšování hrubého provozního přebytku, mírně nadprůměrné využití výrobních kapacit ve zpracovatelském průmyslu a nedostatek zaměstnanců. V případě veřejných rozpočtů počítáme s růstem investic financovaných jak z národních zdrojů, tak i spolufinancovaných fondy Evropské unie. Hlavním faktorem růstu spotřeby sektoru vládních institucí v roce 2019 by měla být zaměstnanost. Příspěvek zahraničního obchodu bude, z důvodu zpomalení velkých evropských ekonomik, pravděpodobně mírně záporný.

Od počátku roku 2017 se růst spotřebitelských cen pohyboval převážně v horní polovině tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. V tolerančním pásmu okolo 2 % by měl setrvat i nadále, avšak vzhledem k hlubokému propadu ceny ropy již na nižší úrovni. Proinflační efekty vývoje mezd a platů a ekonomické konjunktury by měly působit i nadále, ovšem s postupně se snižující intenzitou.

Vývoj na trhu práce naráží na své limity, růst zaměstnanosti postupně zpomaluje, nedostatek zaměstnanců představuje okolo 6 % pracovní síly. Odhadujeme, že míra nezaměstnanosti v roce 2018 klesla na pouhé 2,3 % a prostor pro její další pokles je téměř vyčerpán. Proto v letech 2019 a 2020 predikujeme míru nezaměstnanosti na úrovni 2,2 %.

V případě běžného účtu platební bilance se postupně snižuje kladné saldo bilance zboží v důsledku vyšší tuzemské poptávky po dovozech ovlivněné růstem spotřeby i investic. K tomuto faktoru se přidává i vliv nejistot ve světovém obchodě. Ostatní složky běžného účtu by měly stagnovat či se zlepšovat jen nepatrně, zachovávající běžný účet v mírném přebytku.

Dynamický růst české ekonomiky se kladně promítá i do hospodaření sektoru vládních institucí. Odhad salda sektoru vládních institucí v roce 2018 zachováváme na úrovni 1,6 % HDP. K výsledku pozitivně přispělo dlouhodobě přebytkové hotovostní hospodaření místních rozpočtů a zdravotních pojišťoven či přebytkové hotovostní saldo státního rozpočtu, jež skončilo druhým nejlepším výsledkem od roku 1996. Pro rok 2019 pak ponecháváme predikci přebytku hospodaření sektoru vládních institucí na úrovni 1,0 % HDP.

Rizika predikce považujeme za výrazně vychýlená směrem dolů. Hlavní negativní riziko ve vnějším prostředí představuje nejistota související s vystoupením Spojeného království z Evropské unie. Významným vnějším rizikem jsou také tendence k nárůstu protekcionismu, jež se projevují především v obchodních vztazích mezi Spojenými státy americkými a Čínou. Zprostředkovaně by českou ekonomiku mohla ovlivnit také případná eskalace problémů italského bankovního sektoru, zpomalování ekonomického růstu v Číně či zvýšená volatilita a pokles na akciových trzích. Pokud jde o vnitřní rizika, česká ekonomika vykazuje v některých oblastech zřetelné znaky přehřátí, obzvláště pak na trhu práce a nemovitostí.

 

Datum vytvoření: 30/01/2019

Open Banking

Komentáře komentáře
Inflace v únoru dál zvolňuje, jsme na cíli a můžeme ještě níž Odchylka inflace oproti únorové prognóze ČNB se tak opět mírně rozšířila z 0,7 p... Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
ECB míří k červnovému snížení sazeb ECB zůstává nadále pevně zakotvena v módu závislosti na příchozích datech. Ta za... Dominik Rusinko, analytik ČSOB
Profile picture for user Dominik Rusinko
Reálná mzda se za poslední dva roky propadla o 11 % Žádná mzdová inflace či mzdová spirála se loni nekonala, protože vysokou inflaci... Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas
Profile picture for user Petr Dufek