Průměrná teplota v České republice roste dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, tedy o 0,2 °C za dekádu. S rostoucí teplotou se zvyšuje i četnost extrémních klimatických jevů. Škody na majetku a narušené podnikatelské aktivity budou do budoucna stupňovat tlak jak na dlužníky, tak na finanční systém prostřednictvím řady negativních dopadů. Mezi ně mimo jiné patří škodní události, nedostatek vstupních materiálů či komponent, přerušení dodavatelských řetězců a klesající hodnota zajištění dotčeného vyšším výskytem negativních klimatických jevů. Dopady jarní vlny horka následované mrazy na české ovocnáře a vinaře je jasným důkazem toho, co čeká nejen zemědělce a na nich závislé potravináře.

Dopady klimatických změn je nutné posuzovat v celé jejich šíři

Běžný spotřebitel by se pod dojmem plných regálů mohl nechat snadno zmást a dopady klimatických změn nadále považovat za nekritické. Vždyť nabídka vín a ovoce v obchodech je stále velmi široká, ceny příznivé, a pokud v Česku nebude dostatek surovin, produkty dovezeme odjinud. Prozatím ano. Jenže příprava na pohromu spočívající ve vysázení odolnějších odrůd ve vyšších částech vinic a vytrvalá péče o révu, než začne plodit, trvá celé roky. Zdánlivý dostatek tak může evokovat pověstný klid před bouří.

Dynamika klimatických změn je ovlivněná činností lidstva a bude úměrná množství skleníkových plynů, které při spalování ropy, uhlí, zemního plynu a dalších fosilních paliv vypouštíme do atmosféry. Proto existují různé scénáře, od včasného ukončení spalování fosilních paliv dle Pařížské dohody usilující o udržení oteplení pod 1,5 °C po dál narůstající objem emisí vedoucí k oteplení o 4 až 8 °C ještě během 21. století.

Klimatické změny vyvolané oteplováním se projevují řadou negativních jevů. Podle regulace jich zahrnují sedmnáct. Mimo jiné vlny horka a mrazů, sucho, lesní požáry, změny průběhu srážek, povodně i eroze půdy a další, které je zodpovědné modelovat nejen pro základní scénář, ale také pro nepříznivý scénář rychlého oteplování – mít plán „B“ pro případ, že nevyjde plán „A“.

Jak dopady klimatických změn hodnotit

Cílem analýzy dopadů klimatických změn na podnikání není plánováním apokalypsy. Je hledáním způsobů, jak se na tyto jevy připravit, s jakými dopady podle různých scénářů počítat a jak je interpretovat. Lze začít třeba u toho, jak daný úkaz poškodí výrobní prostředky společností ve stanoveném časovém horizontu – zda vůbec, trochu, málo, hodně nebo zcela. Škálu je samozřejmě možné nastavit libovolně. V každém případě je vhodné dopady modelovat s dostatečnou citlivostí a brát v potaz také prostorové měřítko. Dostatečně granulární model dokáže zachytit možné riziko, zatímco příliš hrubý neumožní potřebné aktivity vhodně zacílit a možné škody nadhodnotí.

Podstata problému ale zůstává neměnná. S klimatickými změnami je potřeba počítat, ať chceme, nebo ne. CRIF proto už od roku 2021 nabízí společně s partnerskou firmou RED Risk řešení na posuzování rizik klimatických změn v rámci EU27 s prostorovým měřítkem 90 až 1 000 metrů podle RCP 4.5, ke kterému letos přibyl ještě scénář oteplování RCP 8.5 na horizontu let 2040 až 2050. Tato řešení CRIF umožňují povinným osobám podle směrnice o přípravě výkazů o udržitelnosti (CSRD) nebo podle nařízení EU o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (SFDR) posoudit rizika dopadů klimatických změn na jejich podnikání nebo expozice. U bank jde o posouzení ve dvou různých scénářích – základní RCP 4.5 a zátěžový RCP 8.5. Pomocí nich mohou banky dostát regulatorním požadavkům na řízení rizik, vykazování a související aktivity jako posuzování rizik spojených s nemovitostmi v podobě zástav za úvěry. CRIF díky modelům rizika tranzice, ESG skóringu, ESG dotazníkům na platformě Synesgy, modelu PENB pro Česko a dalším nástrojům nabízí ucelené řešení v souladu s požadavky evropské legislativy – CSRD, SFDR a EU taxonomie.

Kterých oblastí České republiky se klimatické změny dotknou nejvíce

Obecně lze konstatovat, že klimatické změny nejvíce zasáhnou velké aglomerace, Polabí a jižní Moravu. V minulosti jsme pak při kůrovcové kalamitě, jež následovala po několika po sobě jdoucích letech bez dostatečné vláhy, zaznamenali, že se může podepsat i na méně očekávatelných oblastech, jako je například Vysočina. Česko je v tomto ohledu hlavně suchem více zranitelné než sousední země – s následky kolektivizace s neblahými dopady na biodiverzitu a s přirozenou bariérou v podobě hor obklopujících Čechy a přispívajících ke snižování množství srážek včetně sněhu na svém území.

Autor: Ondřej Veselovský, ESG leader CZ & SK, CRIF – Czech Credit Bureau