Bezhotovostní způsob placení je stále na vzestupu

Dobrá zákaznická zkušenost může být stále chápána jako hlavní priorita pro regulátory a hráče v platebním odvětví. Zejména technologický pokrok je pokládán za největšího činitele tohoto zlepšení, které se pozitivně odráží na současném stavu bezhotovostních plateb. Jsou to i nové alternativní platební metody, které utvrzují pozici bezhotovostních plateb a s nimi spojené digitalizace. Platební sektor tedy čelí inovačním tlakům, které mění tradiční hodnotový řetězec odvětví a v něm nabízených produktů a služeb. Společnost Capgemini předpokládá, že do roku 2022 by se měl počet bezhotovostních transakcí zvýšit na 1,046 miliard, což představuje složenou roční míru růstu (CAGR) ve výši 23,5 % mezi lety 2017 - 2022.

Globální trh bezhotovostních plateb vzrostl mezi lety 2016 - 2017 o 12 % na stávajících 539 miliard dolarů, což představuje zatím největší objem za poslední dvě dekády. Hnacím motorem růstu byl region označený jako „Emerging Asia“, který rostl o 32 %, a region CEME (Do regionu CEMEA patří státy Střední Evropy, Střední Východ a Afrika) (19 %). Trhy, které můžeme označit jako vyspělé, meziročně rostly o necelých 7 %. Mezi vyspělé trhy report zahrnuje APAC (označuje vyspělé státy v Asii a Pacifiku – např. Japonsko, Austrálie, Jižní Korea nebo Singapur), Evropu a Severní Ameriku. Debetní karty byly nejrychleji rostoucím platebním instrumentem pro bezhotovostní platby (17 %), následovaly kreditní karty (11 %) a bankovní převody (10 %). Etablovaní hráči v platebním sektoru se musí přizpůsoit tomuto rychlému tempu a přetvořit svůj business model. Je tedy nutné vydat se cestou digitální transformace, okamžitých plateb a nových technologií, které by zavedeným hráčům pomohly k udržení své pozice v sektoru.

Současný zákazník vítá možnost získat určité odměny při využívání bankovních služeb. Ať už se jedná o věrnostní programy, kdy platební instituce spolupracují s určitými obchodníky, nebo o odměny za včasné splátky. Zákazník má tedy šanci získat část svých peněz zpět ve formě cash-backu, pokud nakoupí u partnerských obchodníků, či pokud se vyznačuje dobrou platební morálkou. Tyto faktory přispívají k ochotě zákazníků opustit svého současného poskytovatele bankovních služeb a přejít k novým, inovativním bankám, které zákazníkům podobné výhody nabízejí. Nové platební modely jsou zároveň dobrým analytickým nástrojem, pomocí kterého mohu banky získat nové informace o svých klientech v reálném čase a přizpůsobit tomu svou strategii.

FinTech je pro banky spíše partnerem, BigTech může představovat konkurenci

Celý sektor se blíží ke stavu, kdy mohou všichni hráči mezi sebou profitovat z uzavřených partnerství. Současný platební trh, tvořený hráči jako banky, poskytovatelé platebních služeb (PSP), karetní asociace, zpracovatelé plateb a další poskytovatelé platební infrastruktury, čelí v posledních několika letech novým hráčům jako GAFA (Google, Apple, Facebook a Amazon) a dalším BigTech a FinTech společnostem. Banky začaly reagovat tím, že zakládají interní startupy nebo spolupracují s FinTech společnostmi, které mají za cíl vyvíjet inovativní produkty a systémy. Noví hráči v sektoru nejsou jediným činitelem této změny. Je to i tlak ze strany korporátních klientů, kterým banky stále nedokáží plně porozumět a nová technologická řešení mohou být správným krokem, jak lépe pochopit jejich požadavky.

Technologické společnosti vidí platební oblast jako velkou příležitost, která by mohla rozšířit jejich pole působnosti. Díky technologické znalosti, agilnímu pracovnímu prostředí a schopnosti počátečně dotovat nové produkty z jiných zdrojů, mají výhodu oproti zavedeným hráčům. BigTech společnosti tak mohou lépe reagovat na rychle se měnící trh.  Na druhou stranu, FinTech společnosti již pro banky nejsou pouhou hrozbou, ale v mnoha případech i cenným partnerem, který dokáže „osvěžit“ jinak zkostnatělý systém. Dle průzkumu Capgemini se více než 50 % bankovních manažerů neobává FinTech společností jako konkurentů obecně, ale pouze v určitých segmentech, kdy dokáží lépe pochopit požadavky zákazníka a nabídnout mu osobnější přístup. Banky si začínají uvědomovat důležitost těchto partnerství a využívají FinTech společnosti ke spolupráci v rámci analýzy klientských plateb, úvěrování malých a středních podniků, POS (point-of-sale) řešení nebo zpracování plateb.

Jsou to i BigTech společnosti, které začaly uzavírat partnerství s různými poskytovateli bankovních služeb, jelikož mohou využít jejich stávající infrastrukturu a výměnou jim nabídnout svou obrovskou zákaznickou základnu. Toto partnerství je, dle vyjádření manažerů z platebního sektoru, současně i největší hrozbou, myslí si to 63 % z nich. Technologické společnosti tato partnerství nejčastěji využívají pro expanzi na nové trhy v Evropě a USA.  Pro 54 % dotázaných jsou hrozbou mobilní peněženky a pro 50 % z nich platformy pro distribuci bankovních produktů.  Když porovnáme míru, jakou mohou ohrozit technologické společnosti bankovní instituce, BigTech společnosti vítězí na plné čáře. Tlak ze strany BigTechů je současně jednou z největších hrozeb, které donutily banky k digitální transformaci. Tato skutečnost nahrává do karet i regulátorům, kteří by měli nastavit rozdílnou strategii pro FinTech společnosti a BigTech, které mají větší potenciál pro dominanci v sektoru díky své obrovské zákaznické základně čítající desítky milionů lidí a schopnosti nastavit cenově diskriminační politiku pro různé segmenty zákazníků.

Banky jsou historicky známé svou pomalejší adopcí nových technologií. Tato skutečnost vytváří nové příležitosti a konkurenční výhodu pro karetní vydavatele a další nové hráče na trhu. Mezi tyto oportunity můžeme zařadit věrnostní cashback programy, tokenizace platebních karet a mobilní platby nebo tzv. instantní kredit (nakup nyní a zaplať později bez úroku). BigTech společnosti se zmíněným oblastem věnují a pokouší se o akvizice, či alespoň partnerství, s poskytovateli platební infrastruktury.

Nátlak trhu a regulátoři napomáhají rozšíření open bankingu, banky zápolí s jeho adopcí

Open banking je obrovskou příležitostí v oblasti maloobchodu a firemního bankovnictví. Zejména v maloobchodním bankovnictví se jedná o možnost, jak zlepšit spokojenost zákazníků, přinést nové obchodní příležitosti a přispět k vytvoření udržitelného obchodního modelu. Stejný potenciál má open banking i ve firemním bankovnictví. Open banking je jedním z hlavních hybatelů digitální transformace bank. Dle průzkumu Capgemini mezi manažery finančních institucí jsou nejčastějším důvodem investic do digitální transformace regulatorní požadavky, tvrdí to 60 % respondentů.
58 % manažerů se dále vyjádřilo, že své investice směřují do zabezpečení a odhalování podvodů. Řešení pro open banking nad rámec požadavků regulátorů je důvodem pro investice pro 48 % bank a do posílení digitálních kanálů bank jich investuje 40 %.

Důležitým faktorem, umožňujícím bezproblémovou adopci open bankingu, je ochota bank otevřít své API (Application Programming Interface). Banky tak otevřou své systémy a data třetím stranám, kdy v ideálním případě může klient ovládat všechny své bankovní produkty od různých poskytovatelů v jednom aplikačním prostředí. Některé z bank jdou tomuto trendu naproti a spustily portály pro vývojáře a API platformy pro retailové i korporátní klienty. Přesto jsou banky stále opatrné v případě sdílení dat svých klientů, jelikož se obávají jejich případné nevoli a odlivu. Z toho důvodu není adopce API nad rámec regulatorních požadavků většinou bank plánována. Jedná se o mezibankovní výpisy z účtu, které neplánuje implementovat 53 % bank, podmíněné platby (53 %) nebo sdílené lokalizátory pro bankovní pobočky a bankomaty (67 %).

Podíl bezhotovostních transakcí v České republice roste nad celosvětovým průměrem

Bezhotovostní platby globálně rostly mezi lety 2016 - 2017 o 10,4 %, k čemuž nejvíce přispěly rozvíjející se trhy v Asii, s meziroční růstem v hodnotě 32,4 %. Bezhotovostní transakce v České republice rostly v porovnání s celým světem nadprůměrně a došlo k jejich meziročnímu nárůstu o 14,8 %. Největší podíl na tomto výsledků měl 21% růst platebních karet a 12,5% růst bankovních převodů.

Z hlediska struktury se na bezhotovostních platbách v České republice nejvyšší měrou podílí ze 66 % bankovní převody, 32 % bezhotovostních plateb pochází z karetních transakcí a 2 % z přímého inkasa. Přímé inkaso je na českém trhu na ústupu, jelikož se jeho podíl od roku 2013 průměrně snižuje každý rok o 18 %. Toto snižování v čase probíhá zejména na úkor bankovních převodů, které jsou oproti Evropě (27 %) a Severní Americe
(8 %) několikanásobně oblíbenější. V případě zmíněných trhů jsou více v oblibě platby platebními kartami. Zajímavým úkazem je také absence plateb šeky, které jsou v Severní Americe (10 % bezhotovostních plateb) a v Evropě (4 %) stále ještě využívány – v České republice se nejedná ani o 1 %.