• šanghajská burza odstartovala výprodeje na globálních akciových trzích

• důležitými faktory vlivu jsou slábnoucí růst v Číně a devalvace tamní měny renminbi

• podniková data a celkové prostředí však nadále hovoří ve prospěch akcií – zažíváme korekci, nikoli začátek klesajícího akciového trhu (medvědí trh) 

Přes narůstající výkyvy trhu hovoří podniková data a celkové prostředí nadále ve prospěch akcií. To, čeho jsme momentálně svědky, je korekce, nikoli začátek klesajícího akciového trhu (trend „medvědí trh“).

Propad cen akcií na čínském trhu má na svědomí více faktorů. Na jedné straně se množí náznaky ochlazení růstu. Několik indikátorů, jako je odbyt aut, spotřeba el. proudu a index nákupních manažerů, se pohybuje v negativní oblasti. Další indikátory, jako jsou maloobchodní obraty a poskytování úvěrů, rostou pomaleji. Také motor v podobě reforem začal pomyslně „vynechávat“. Zdá se, že snaha o privatizaci a zvýšení konkurence při transformaci státních podniků ochabuje a přenechává místo konsolidaci hospodářských odvětví. Reformy by měly spočívat v přisouzení významnější role tržním silám. Zdá se však, že tato zásada nebyla v posledních týdnech dodržována, namísto toho docházelo ke stále silnějším zásahům do trhu. Přesto se domnívám, že v Číně máme co do činění s ochlazením, nikoli s propadem. V reformách se totiž nadále pokračuje, přestože nyní jejich provádění trochu vázne. Ambiciózní projekt „nové hedvábné stezky“ tak skrývá zajímavé možnosti. A devalvace renminbi je důsledkem spuštění pohybu kapitálu. Nespatřuji v tom panickou reakci na vývoj hospodářství. Pravděpodobná jsou další opatření v zájmu uvolňování, jako je snížení základních úrokových sazeb a povinných minimálních rezerv, což by mělo pomoci ekonomice a akciovým trhům.

Čína i nadále představuje riziko pro japonský akciový trh. Aktuálně se japonský akciový trh nachází v přechodné konsolidační fázi. Ve srovnání s ostatními rozvinutými trhy je na tom však celkově dobře díky svým příznivým hodnocením a pozitivním vyhlídkám na růst podnikových zisků. Japonské podniky nyní navíc zlepšují svůj systém Corporate Governance, který byl dlouho jejich slabinou. Kromě toho zastávám názor, že finanční sektor v Japonsku se v důsledku zvýšení úroků v USA dobře vyvíjí.

Německý akciový trh byl v uplynulých třech měsících potrestán více než celkový evropský trh, německé akcie jsou v mých očích nyní přeprodané (oversold). Z hlediska P/E poměru je DAX pod evropským průměrem. To ovšem není odůvodněné. Přitom je třeba přihlédnout k tomu, že jen okolo 10–15 % výnosů německých podniků pochází z Číny. Všechno exportní zboží, které sahá od investičních celků až k luxusním výrobkům, navíc není postiženo ochlazením růstu stejnou měrou. Celkově předpokládám, že zisky německých podniků v letošním roce stoupnou o 7-10 %. Většina podniků se svými vyhlídkami na zisk ve druhém čtvrtletí skutečně pozitivně překvapila. Tento výhled je podporován také jedním z nejdůležitějších indikátorů, indexem nákupních manažerů, který vychází z celosvětového růstu.

Adam Lessing, ředitel Fidelity Worldwide Investment pro Rakousko a východní Evropu