Finanční gramotnost je důležitým a v poslední době stále častěji zmiňovaným tématem. K jejím základům patří i přehled o měsíčních příjmech a výdajích. V Česku je největší pozornost věnována měsíčním výdajům za internet, kdy 74 % respondentů s určitostí ví, na kolik je tato položka vyjde. Druhou známou položkou v rozpočtu je výdaj na bydlení a hypotéku, ten je bez výhrad známý sedmi z deseti Čechů. Naopak nejmenší přehled mají o volnočasových aktivitách, kde 31 % rozhodně ví, na kolik je tyto činnosti vyjdou, a 21 % naopak spíše nebo dokonce vůbec netuší.

Co se týče hospodaření s finančními prostředky, 9 % Čechům nezůstane po splacení všeho potřebného nic. Někdy jim dokonce i chybí, a to nejčastěji 2000 korun. Oproti tomu 71 % Čechů na konci měsíce alespoň nějaké peníze zůstanou, nejčastěji se jedná o částku 3000 korun. Tyto peníze potom v nejvíce případech nechávají na běžném (45 %) nebo na spořicím (44 %) účtu. Pětina je potom šetří v hotovosti a 15 % je investuje do fondů, dluhopisů či akcií.

„Říká se, že je vhodné mít k dispozici alespoň tři měsíční platy pro případ nečekaného výpadku příjmů. Finanční poradci dokonce doporučují finanční rezervu ve výši alespoň šesti takových platů, což splňuje 26 % Čechů. Hned druhou nejvíce zastoupenou skupinou jsou ale lidé, kteří mají naspořeno na méně než měsíc, je jich skoro pětina. To může v krizových situacích způsobit nepříjemnosti,“ komentuje výsledky průzkumu mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.

Kdyby si Češi měli vybrat, k čemu by úspory využili, nejčastěji volí dovolenou. Na tu by z našetřených peněz odjelo až 44 % Čechů. Investici do sebe v podobě dárků nebo dražšího vybavení domácnosti by si z úspor zaplatilo 21 % Čechů. Když je ale naopak řeč o půjčce, ta by přišla na řadu nejčastěji při rekonstrukci bydlení – využilo by ji až 41 % Čechů. Obávané půjčování peněz na nákup dárků je možností ale jen u 1 % Čechů.