Za poklesem přímých emisí stojí především snížení energie, úspora na pohonných hmotách a rovněž přechod na výhradně zelenou elektřinu ve všech pobočkách banky. Za úspěchem stojí také stále se zvyšující podíl elektromobilů ve flotile služebních vozů. Jako vůbec první firma v České republice se banka v roce 2017 rozhodla ve svém vozovém parku postupně přejít pouze na elektromobily: každým rokem proto ve svém firemním fleetu nahrazuje konvenční vozidla těmi na elektrický pohon. V současné době disponuje Moneta celkem 132 elektrickými vozy, což odpovídá 61,4procentnímu poměru k celkové velikosti její firemní flotily. Moneta tak již překonala svůj závazek určený Strategií udržitelnosti z roku 2021, kdy chtěla mít do roku 2023 ve své flotile alespoň polovinu elektrických aut. V roce 2026 by pak elektromobily měly tvořit plných 75 % celého vozového parku.
„Naším cílem je snížit naše přímé emise ke konci roku 2026 o 90 %, a tento velmi ambiciózní plán se nám zatím daří úspěšně plnit. Přírodě jsme tak od roku 2016 díky našim opatřením ušetřili více než 11 500 tun uhlíku. Třetím rokem také sledujeme naši kompletní uhlíkovou stopu, to znamená i produkci oxidu uhličitého našich zaměstnanců, dodavatelů a klientů. Zjistili jsme, že pokles celkových emisí činil přesně 51,2 %. Pokud bychom se podívali na ekvivalent tun CO2, které jsme přírodě ušetřili, stejnou hmotnost má přibližně 3 000 kosatek, což není úplně málo,“ uvedla v této souvislosti Zuzana Filipová, ředitelka ESG & Komunikace ve skupině Moneta.
Kromě monitorování vlastních emisí Moneta také dlouhodobě podporuje projekty neziskových organizací zaměřené na ochranu životního prostředí. V rámci grantového programu je na podporu enviromentálních projektů alokováno každoročně 25 % celého finančního objemu, vyhrazeného na granty. Banka je také partnerem Centra pro vodu, půdu a krajinu (CVPK), které funguje pod Českou zemědělskou univerzitou (ČZU), a jejího v evropském kontextu unikátního technologického projektu Chytrá Krajina 2030+. Ten v okolí středočeských Lán pilotně testuje krajinu adaptovanou na klimatickou změnu a podmínky roku 2030+.