Zatímco se v roce 2007 rostla průměrná mzda tempem kolem 10 % ročně, dnes jsou to necelá 3 %. Právě proto její výše zůstává již 8 let téměř beze změny na hranici kolem 26 000 korun. Podle hlavní ekonomky Raiffaisenbank Heleny Horské je však právě růst mezd jedním z hlavních motorů růstu inflace. „Vyšší mzdy umožní lidem více utrácet, díky čemuž budou moci obchodníci následně zvýšit své marže,“ komentuje Horská.
K podobným závěrům došli také analytici České spořitelny. Z jejich prognózy jasně vyplývá, že s růstem počtu pracovních míst klesá výše platů.
„Česká ekonomika se v současné době zaměřuje zejména na odbornější manuální práce ve výrobním sektoru. Naopak počet zaměstnanců ve středním a vyšším managementu v posledních letech klesal. Avšak právě lidé na těchto pozicích brali nejvyšší platy, proto se zdá, že průměrná mzda roste pomalu,“ dodává Horská.
Kromě pozitivních ekonomických čísel je pro českou ekonomiku také zásadní politika ČNB, od které se očekává, že by ve druhém pololetí 2016 mohla ukončit svoje intervence na měnovém trhu. Jak a kdy přesně tento krok učiní je ale v současné době nejisté. „ČNB musí ukončit intervence nečekaně, aby zabránila spekulacím na devizovém trhu. Proto v poslední době bude hrát s veřejností hru, v rámci níž bude dávat nejasná prohlášení. Bude dbát na každé slůvko a snažit se aby nedala vědět, jaké jsou její záměry,“ tvrdí hlavní ekonom České spořitelny David navrátil.
Důležité je brát v potaz i fakt, že celá Evropa, jejíž růst Česko vesměs kopíruje, se v současné době teprve dostává z krize. Na další ekonomický vývoj tak bude mít vliv jak vyřešení řecké otázky, tak i načasování ukončení programu kvantitativního uvolňování ze strany ECB.