V průběhu roku 2023 napříč vyspělými ekonomikami výrazně ustupovala inflace. Stejný trend přitom lze očekávat i v roce příštím, kdy inflace pravděpodobně klesne do blízkosti 2% cíle. „Ačkoliv můžeme očekávat, že na klesající inflaci budou světové banky jako Fed a ECB reagovat snižováním úrokových sazeb, nečekáme návrat do post-lehmanovské éry super-levných peněz,“ říká Dominik Rusinko, makroekonomický analytik ČSOB.

Podobná predikce pak platí také pro Českou republiku. I když bude celková inflace v roce 2024 oproti letošku nižší (odhadem 2,9 % oproti 10,7 % v roce 2023), jádrová inflace a zejména inflace služeb zůstane na nekomfortně vysokých úrovních. „Očekáváme, že první kroky České národní banky směrem ke snižování sazeb, budou spíše opatrné,“ potvrzuje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. „Velká nejistota panuje také ohledně další dynamiky cen potravin a ‚průsaku‘ vyšších cen energií pro podniky do širšího spotřebitelského koše,“ dodává Jan Bureš.

Právě výše zmiňovaná opatrnost a přísnější měnová politika pak může zapříčinit slábnoucí růstovou dynamiku a zabrzdit růst hospodářství. „Kombinace relativně vysokých reálných úrokových sazeb a slabší zahraniční poptávky bude s nejvyšší pravděpodobností brzdit hospodářské oživení Česka. I proto pro rok 2024 očekáváme po letošním poklesu ekonomiky o -0,5 % jen velmi mírné oživení, řádově o +1,4 %,“ říká Jan Bureš.

Obdobnou situaci lze očekávat i u větších, o poznání silnějších světových ekonomik. „Ačkoliv například americké ekonomice se prozatím daří nad očekávání dobře, kumulace negativních dopadů vysokých sazeb na firmy a domácnosti povede ke zpomalení růstu HDP,“ říká Dominik Rusinko, makroekonomický analytik ČSOB. Výhledy pak nejsou optimistické ani pro největší evropskou ekonomiku, Německo. Místní ekonomika již rok a půl v kuse stagnuje: „Kvůli tlaku cyklických, ale i strukturálních problémů předpokládáme, že v nadcházejícím období bude německá ekonomika při nejlepším přešlapovat na místě.,“ dodává Dominik Rusinko.

„Žijeme v období rychlých, možná až překotných změn. Tyto změny, které zasahují mnoho oblastí našeho života, mohou vzbuzovat nejen pozitivní očekávání, ale také obavy až strach. Promítají se do nálady ve společnosti, do politických preferencí i ekonomického chování. Síla dopadu pozorovaných změn a také přiměřená reakce by se měly odvíjet od toho, zda se jedná o přechodné a nahodilé jevy, nebo o související a dlouhodobé změny,“ říká Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB. „Budoucnost bude patřit státům a ekonomickým subjektům, které se dokáží v současném moři nejistoty lépe zorientovat a připravit se na alternativní budoucnost,“ uzavírá.