Přejít k hlavnímu obsahu
Vyšehradské fórum 2015 se neslo v duchu kritiky státních zásahů do ekonomiky
Státní zásahy do ekonomiky a stále rostoucí objem sociálních dávek v Evropě jsou hlavní příčiny zadlužování ekonomiky. Krizi z roku 2008 nezpůsobilo selhání bankéřů, ale států a politiků. Takto ostrá kritika politické reprezentace zemí západního světa zazněla na již třetím ročníku konference Vyšehradské fórum.

Jedním z hlavních partnerů konference je společnost GOLDEN GATE CZ a.s., která je lídrem na trhu investičního zlata v ČR.

Hlavní řečníci – analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta a ekonomka Markéta Šichtařová z Next Finance – nenechali před více než tisícovkou posluchačů v pražském Kongresovém centru na politických a ekonomických elitách vyspělého světa nit suchou, každý však trochu z jiného úhlu.

Jaroslav Brychta zejména kvůli jejich neschopnosti řešit ekonomické krize, Markéta Šichtařová především vzhledem k neúnosnému objemu sociálních dávek a přijímání ekonomických migrantů, což podle ní povede k dalšímu zvyšování státních dluhů. Na sociální dávky vydává Česko 42 %. Německo už na dávky vydává více než polovinu svého rozpočtu, varovala Šichtařová.

„Není to selhání kapitalismu, ekonomiky nebo chamtivost bankéřů. Ke krizi vedl vládní stimul. Trhy se stávají bytostně závislými na podpoře centrálních bank, bez níž dnes nejsou schopny samostatného fungování,“ zdůraznil Brychta.

Z dluhů nejde vyrůst

„Ekonomický mainstream si myslí, že jde léčit dluhovou krizi dalšími dluhy, protože se nám podaří z dluhů vyrůst. Tendence politiků je stejná jako v roce 2000, tedy hlavně nic nenechat padnout – to by se řeklo, že jsme selhali,“ analyzoval situaci Brychta. Velkou hrozbou jsou podle něj také extremistické strany v evropských zemích jako Řecko, Španělsko nebo Francie. Mohou přímo ohrozit vývoj evropské ekonomiky. Podle Šichtařové není uprchlická krize ničím jiným než filozofickým sporem mezi západní a východní Evropou. Sama hodlá zůstat ve východní Evropě. Právě řecká dluhová krize je zase sporem mezi severozápadní a jižní společností. V Evropě podle ní skoro nikdo nevládne. ¨

Kam investovat, když může být další krize na spadnutí?

Do čeho by tedy investoval Jaroslav Brychta? Je třeba přehodnotit staré investiční poučky o diverzifikaci portfolia, tedy rozložení investic, a to zejména kvůli poklesu úrokových sazeb. Drahé kovy jsou podle něj stále jedním z nejsnazších nástrojů pro investice. „Osobně preferuji drahé kovy, zejména ve fyzické podobě,“ říká Brychta. Sám by ale rozhodně nepodceňoval ani hotovost.

A kam by investovala Markéta Šichtařová? Preferuje investování do drahých kovů, jako je například zlato. Určitě by si nevybrala například akcie. Růst akcií se podle ní nerovná růstu ekonomiky. Akcie jsou dnes opět mimořádně „přehřáté“. Příklad s pádem akcií VW je podle Šichtařové dokonalou ukázkou toho, jak vypadají dnešní akciové trhy. Objem akcií je závislý jen na víře ve značku.

Ceny bytů, domů a pozemků krize příliš neovlivnila, investovat do těchto komodit ale má podle Šichtařové stále smysl. Na rozdíl od penzijních fondů. Ty nesly v roce 2013 1,45 %, v roce 2014 1,35 %. Kdo by tedy investoval do penzijních fondů, a ne do pozemků a nemovitostí, klade si analytička řečnickou otázku.

Cílem je podpořit vzdělávání ve finanční oblasti

Návod, jak vyzrát na finanční gramotnost, v rámci konference představila Marcela Hrubošová, autorka projektu Finance pro radost na podporu vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti.

„Podpora finančního vzdělávání je jednou z důležitých aktivit Golden Gate. Pravidelně proto pořádáme vzdělávací akce, z nichž největší je právě stále oblíbenější Vyšehradské fórum. Funguje jako platforma, která umí veřejnosti srozumitelně a objektivně zprostředkovat informace ze světa ekonomiky,“ říká spoluzakladatel GOLDEN GATE CZ a.s. Pavel Ryba.

Vedení Golden Gate v rámci konference také pokřtilo zbrusu novou stříbrnou minci Velká čínská zeď, která je součástí série Sedm divů světa.

Datum vytvoření: 13/10/2015
-- Redakce

ZK_cena podnikatelů

Komentáře komentáře
Koruna s regionem pod tlakem, nehledě na „opatrnou“ ČNB Částečně to může být dané tím, že část trhu má stále problém s tím „uvěřit” bank... Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
ČNB snižuje základní sazbu na 5,75 %. Jaký čekat vývoj v příštích měsících? Jedním z argumentů pro opatrnější postup centrální banky je setrvačná inflace ve... Dominik Rusinko, analytik ČSOB
Profile picture for user Dominik Rusinko
ČR se sune k zemím s nejnižší inflací v EU Zafungoval vysoký srovnávací základ a vedle toho odeznívají i inflační tlaky při... Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas
Profile picture for user Petr Dufek