Bankéři z ECB se ve čtvrtek sejdou k měnovému jednání, které bude zároveň jednou z klíčových událostí začínajícího týdne. Banka zveřejní novou prognózu, která bude téměř určitě horší než ta předchozí, a to asi podstatně. Větší pozornost zřejmě upoutá snížení výhledu pro růst a inflaci na letošní rok, ale důležitější by měl být výhled pro rok příští. V souladu s horší prognózou se nabízí úprava poskytovaného výhledu pro měnovou politiku. ECB k ní může přistoupit buď ve čtvrtek, nebo počkat do další prognózy v červnu. Podle nás jsou tu už nyní dostatečné důvody pro odsunutí naznačovaného zvyšování sazeb dál v čase. Jestli to ECB stihne letos, tak to zřejmě bude až koncem roku, a možná dojde jen na úpravu depozitní sazby. Nelze však vyloučit, že aktuální formulace o "zvýšení po létě" ještě pro tentokrát zůstane v oficiální rétorice.

Velice důležitým bodem je podpora úvěrům, které v lednu podle posledních dat klesaly. Stalo by se tak skrze nové kolo TLTRO neboli cíleného poskytování dlouhodobé likvidity bankám. I v tomto případě má banka možnost oznámit program nyní v březnu, nebo s tím počkat na další zasedání. Kloníme se k tomu, že nyní ECB pouze zmíní diskusi o tématu a program ohlásí až příště s tím, že začne fungovat od poloviny roku.

Slabé výkony ekonomiky eurozóny už vedly na trzích ke změnám očekávání směrem k mírnější měnové politice. ECB se asi rovnou neuchýlí ke kombinaci okamžitého ohlášení TLTRO a odsunutí růstu sazeb na příští rok, takže na holubičí straně by překvapit asi neměla. Spíše se vzhledem ke své dlouhodobé opatrnosti vejde někam poblíž očekávání, což by třeba euro mohlo podpořit.

Pro banky je důležitá debata o TLTRO a k udržení dobré nálady by jim mohlo stačit směřování ECB k brzkému spuštění programu. Okamžité ohlášení by bylo jen další plus. Pro pohyb výnosů, a zprostředkovaně i akcie bank či euro, je potom zajímavé ještě jedno téma. Jde o nástupnictví na pozici prezidenta ECB. Mariovi Draghimu končí mandát v říjnu a vedle kandidátů jako Villeroy de Galhau či Liikanen se poslední dobou více skloňuje i jméno šéfa Bundesbanky Weidmanna. Ten je známým jestřábem, takže směřování k této variantě by na trzích mohlo posouvat výnosy výš. Těžko však čekat, že se k tomuto tématu něco dozvíme na čtvrtečním jednání ECB.

Dalším bodem, který můžeme vyzdvihnout z kalendáře na následující dny, je měsíční zpráva z amerického trhu práce. Očekávání jsou pozitivní zvláště u mezd. Tempo nabírání nových zaměstnanců téměř určitě zvolní, což ale po velice dobrém lednu těžko trhy zarmoutí.

Zmínit můžeme ještě americký index ISM z nevýrobního sektoru, německé průmyslové objednávky nebo čínský zahraniční obchod. Z domácí scény nás pak budou zajímat mzdy za 4Q. Ty jsou významným vstupem do rozhodování o úrokových sazbách.

Kromě dat na trzích nadále rezonuje otázka čínsko-americké obchodní dohody. Přes víkend přišly nové pozitivní komentáře naznačující, že by do konce měsíce mohlo být hotovo. Komplikace ještě údajně mohou nastat třeba u formulace vynucení dodržování ochrany duševního vlastnictví, celkově je však z vyjádření jasně znát optimismus. Ten se pak stále dokáže přenést i na trhy.

V Číně se schyluje k úternímu národnímu kongresu. Z tržního pohledu budou důležité zejména body týkající se oficiálního cíle pro růst HDP a dále snahy o jeho dosažení. Tím máme na mysli především formy podpory ze strany hospodářské politiky. Možná je fiskální podpora navýšením výdajů a plánovaného deficitu, z měnové strany se dá čekat další snižování povinné míry rezerv. Vedle toho má čínská vláda možnost cíleně působit například na podmínky úvěrů pro podniky i spotřebitele.

Závěrem výsledkové sezóny za 4Q18 lze konstatovat, že byla celkem povedená. Rozuměj, tržní očekávání se předtím sesunula natolik, že laťka byla posazená poměrně nízko. Patrné to bylo třeba v polovodičovém sektoru, který se neprezentoval nijak oslnivými výsledky, spíše naopak, no akciím to přesto stačilo na poměrně prudký odraz ode dna.

To samé se už ovšem nedá říct o výhledech pro 1Q/1H19. Tržní konsenzus pro začátek letošního roku se během výsledkové sezóny postupně posouval z jednociferného plusu do aktuálního 3% záporu (očekávaný meziroční růst korporátních zisků v rámci indexu S&P 500 v 1Q19). Celou letošní rally tak mají poměrně překvapivě na svědomí o poznání vyšší valuace. Zrcadlo jim pak nejspíš nastaví až tržní konsenzus pro vývoj korporátních zisků ve FY20, který se bude zpřesňovat v průběhu roku. Prozatím tvrdošijně odmítá korigovat ze vzletné hladiny +11 %, přičemž bychom se již za rok (1Q20) měli opětovně dívat na překotné tempo přesahující +15 % yoy; to vše za absence nové daňové reformy.

Závěru výsledkové sezóny budou tradičně dominovat retaileři. Nás ovšem budou nejvíc zajímat jména z Investičních tipů, jmenovitě Deutsche Post a italský Prysmian, jenž se aktuálně potýká s problémy u britského Western Linku, což snad neohrozí jeho úspěch v klíčových tendrech na německý Suedlink.