Za loňský rok evidovala Komerční banka dvakrát tolik kyberpodvodů, než tomu bylo v roce 2022. Nejčastějším typem jsou stále falešné zprávy nebo e-maily. Vzrostl také počet podvodných telefonátů (vishing), při nichž se e-šmejdi snaží zmanipulovat k údajně výhodným investicím nebo k nákupu kryptoměn. V kurzu byly také tzv. romance scam, tedy sňatkové podvody v online prostoru, nebo falešné nabídky v podobě výhry například nového telefonu a podvody v oblasti cestovního ruchu – bookingových služeb.
„Každý den prověříme tisíce transakcí platebními kartami a pokud zachytíme takovou, která vykazuje znaky pokusu o podvod, obratem kontaktujeme klienta a varujeme ho. Díky tomu se nám v loňském roce podařilo zachránit klientům přes 418 milionů korun,“ říká Pavel Šašek, manažer karetního servisu a prevence podvodů Komerční banky.
„Česko se drží v oblasti kyberpodvodů na předních místech. Je to proto, že jsme na špičce s bankovními technologiemi a bezpečností a podvodníci si to u nás zkouší. Co bude fungovat u nás, bude fungovat i jinde. Také proto v KB neustále investujeme do nových technologií, abychom ještě více zvýšili účinnost nástrojů pro aktivní odhalování kyberpodvodů,“ dodává Marek Macháček, expert na prevenci platebních podvodů Komerční banky.
Komerční banka je velmi úspěšná v odhalování a prevenci kyberpodvodů. Denně prověří zhruba půl milionu transakcí a v případě podezření na podvod, klienta obratem kontaktuje. Přesto se v poslední době v oblasti podvodných investic do kryptoměn stále častěji objevuje trend, kdy i přes veškeré snahy Komerční banky varovat klienty, že posílají finance na známý podvodný účet, si klienti nedají toto rozmluvit a peníze, často celoživotní úspory, na podvodný účet pošlou, protože mu věří
Umělá inteligence proniká do kyberpodvodů stále častěji. „Podvodníci dnes umí nejenom napodobit jakékoliv telefonní číslo, ale věrně i hlas volajícího. Oběť tak snadno uvěří, že jí například volá nadřízený, který potřebuje okamžitě proplatit nějakou fakturu. Časté jsou také deepfake videa, kdy e-šmejdi napodobují známé osobnosti a jejich jménem lákají lidi k rádoby výhodným investicím,“ říká Pavel Šašek. Zároveň také dodává, že umělá inteligence naopak dobře slouží při odhalování kybernetických podvodů. „Jedná se například o práci s daty, chováním klienta a jeho historií, které se vyhodnocuje v aktuálním čase. Umělá inteligence výrazně automatizuje tyto procesy, zrychluje je a zpřesňuje vyhodnocování,“ doplňuje Pavel Šašek.
Kybernetické podvody jsou stále sofistikovanější, proto je na prvním místě obezřetnost, zachování klidu a použití zdravého rozumu. „Pokud klientovi volá banka, policie nebo třeba Česká národní banka a chce po něm znát jeho přihlašovací údaje, hesla nebo ho navádí k instalaci jakékoliv aplikace umožňující vzdálený přístup do počítače, je určitě na místě okamžitě zbystřit a telefon raději položit. Vyplatí se i kontaktovat banku a případ nahlásit,“ vysvětluje Pavel Šašek. „Důležitá je i edukace. Komerční banka realizuje řadu vzdělávacích kampaní v oblasti kyberbezpečnosti, v loňském roce se například zapojila do kampaně #nePINdej!, jejíž součástí je interaktivní kybertest, díky němuž se zájemci snadno naučí, jak poznat nejčastější kyberpodvody a jak jim nenaletět,“ uzavírá Pavel Šašek.