Genderově vyvážený dopolední program otevřela náměstkyně MMR Olga Letáčková. „Téma spolupráce měst, obcí a bankovního sektoru je velmi důležité, a to nejen proto, že municipality jsou velmi důležité pro rozvoj regionů, což je jedna ze stěžejních agend našeho ministerstva, ale také proto, že tato spolupráce by mohla mimo jiné vest k efektivnějšímu čerpání dotací z evropských fondů,“ zahájila Letáčková.

„Role a spolupráce veřejné správy s bankami je klíčová, protože přestože máme prostředky na projekty z fondů, významnou roli často hraje jejich předfinancování. Jedním z nástrojů, u nás ještě ne tolik obvyklým, jsou tzv. PPP projekty (Public Privat Partnership), které umožňují využít zdroje a zkušenosti soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury, tedy i toto je rovina, do které by mohla dnešní debata směřovat, a zcela jistě by byla zajímavá,“ doplnila.

„Jako bývalá starostka vím, že pro každou obec a zastupitelstvo jsou peníze na prvním místě a jsou tím nejdůležitějším faktorem. Pro zástupce finančního sektoru a státní správy je otázka peněz velice důležitá,“ navázala náměstkyně Jana Vildumetzová. „Banky jsou významným partnerem v běžném transakčním bankovnictví, ale také při poskytnutí finančního krytí, pro investiční akci či předfinancování projektů, které ve svých městech realizujete. Příjmy obcí se v posledních letech zvyšují, a je tak určitě více prostoru pro další investice či pro další financování. Vloni do obecních příjmů přišlo 288 miliard korun. Velké rozdíly jsou v přijímání správních poplatků v jednotlivých městech. Samosprávy se snaží pomocí nových technologií poplatky vybírat tím pro občany příjemnějším způsobem, přesto jsou stále diametrální rozdíly u jednotlivých municipalit,“ doplnila Vildumetzová.

Shodou okolností byly ve stejné době vyhlášeny v Benešově výsledky soutěže MVČR s názvem Přívětivý úřad, do které bylo přihlášeno 192 obcí s rozšířenou působností. Placení platební kartou jako jedno z kritérií při hodnocení není zavedeno skoro u 40 procent úřadů účastnících se obcí. „Vždy proto zdůrazňuji, že když přijde občan na úřad zaplatit místní nebo správní poplatek, pokud nemá dostatek hotovosti a v daný moment nemůže použít platební kartu, tak se pak může lehce stát dlužníkem, protože na úřad se nebude muset chtít v dohledné době opět vracet. Ale je to řečeno s nadsázkou,“ uzavřela Vildumetzová.

„Spolupráce bank a obcí nebyla na lepší úrovni. Minulý čtvrtek jsme v Kladně schvalovali úvěr na refinancování úvěru a dostali jsme se na sazbu PRIBOR +0,01. Horší je to z pohledu Evropské banky pro investice a rozvoj nebo nových finančních nástrojů, protože pokud máme na trhu dostupné takové podmínky, tak si neumím představit, že budeme podstupovat nějaká vysoká administrativní očekávání od EU či evropských bank,“ konstatoval Dan Jiránek, ředitel Svazu měst a obcí.

Navazující první blok byl poté věnován tématům spojeným s chytrými městy. Auditorium se mohlo seznámit s posledními trendy, které se testují na akademické půdě, přímo z úst děkana fakulty ČVUT Miroslava Svítka. Že nejsou smart cities nějakými vzdušnými zámky, ale že se jedná o konkrétní řešení a již velmi úspěšné realizace, dokazují projekty společnosti MasterCard. „Důvodem chytrých měst je koncentrace ekonomické aktivity, nové technologie pak mohou přispět k jejich dalšímu rozvoji. V MasterCard bychom rádi přispěli k rozvoji idejí a vizí, ale zároveň také nastavili standardy, a to zejména v oblasti plateb. Čím více inovativní město je, tím větší prostředky na projekty v něm společně realizované poskytujeme,“ uvedl Miroslav Lukeš, generální ředitel společnosti MasterCard pro ČR, SR a Rakousko. „To, že se to daří, dokládá v České republice nejen zavedení bezkontaktních plateb, ale také další nové projekty, jako například zavedení digitální peněženky MasterPass nebo věrnostní program Priceless Specials, do kterého se mohou zapojit mimo komerční partnery také města a obce. V neposlední řadě jsou to projekty v oblasti dopravy. Posledních 110 let trvalo, než se od mincí přes žetony v dopravě začaly nasazovat karty. Někdy s většími a jindy s menšími bolestmi. Dnes začíná doba digitálních systémů a ten skok mezi kartami a mobilními peněženkami je jen pár let. Doba se tedy velmi zrychlila a nástroje, které tato éra přináší, jsou velmi mocné. Nasazení moderních technologií v dopravě je výhodné jak pro občana, tak pro dopravce, a to z mnoha důvodů, tím hlavním může být úspora nákladů,“ uzavřel Lukeš.

Ostatně 1. místostarosta města Písku Josef Knot, ale i jeho kolegové z Prahy 3 a Prahy 13 potvrdili, jak úspěšné projekty Industry 4.0 fungují v jejich městech.

Po přestávce, která byla velmi krátká z důvodu obsáhlé diskuse mezi panelisty a publikem, došlo na druhou část programu, která byla ještě zajímavější. Projekty se totiž neobejdou bez financí. Ty jsou pro každý z nich velmi důležité, a to i přesto, že obce v ČR hospodaří velmi dobře. Ostatně Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, představila čísla hospodaření obcí za rok 2015.

V období nulových a někdy i záporných úrokových sazeb se banky dost často předhání v úvěrování. Municipality jsou ideálním klientem, samozřejmě že se však ještě musí dořešit problematika jejich případné insolvence a oddlužení, což je ale téma, kterým se budeme zabývat třeba na jiné konferenci.

„Komerční banky jsou produktově dobře vybaveny, aby obsloužily potřeby větších měst a obcí. Trh v tomto režimu funguje dobře. Proto se naše banka zaměřuje na menší projekty, které mohou obci přinést nějaký bendit, a těmito úvěry se snažíme zlepšovat kvalitu života v ní. Zaměřujeme se na projekty, které jsou pro komerční banky rizikovější anebo jsou svým rozsahem malé a pro komerční banky nepříliš zajímavé. Tady si myslíme, že má spolupráce pro obci přidanou hodnotu,“ uvedl Jiří Jirásek, generální ředitel a předseda představenstva ČMZRB.

„Jak již bylo řečeno, dotace totiž skrývají určité riziko a Evropa směřuje k tomu, aby se hospodářská politika realizovala pomocí finančních nástrojů a aby role dotací byla potlačena. Je to vývoj, který čeká i Českou republiku. Momentálně jsme zaplaveni evropskými dotacemi, ale je jasné, že toto nebude v dalším programovacím období pokračovat, a dá se předpokládat, že se v budoucnosti staneme zemí podobnou Rakousku nebo Německu. Pokud chce stát v těchto zemích realizovat hospodářskou politiku, tak se zaměřuje na finanční nástroje v podobě zvýhodněných úvěrů nebo záruk, jejichž efekt je hlavně úspora prostředků státu. Prostředky se nespotřebují jednorázově, ale splatí se a následně se mohou dále opakovat,“ uzavřel Jirásek.

Martin Krsiak, Lean Officer Evropské investiční banky, zastoupil dokonale velkého hráče, který úvěruje větší města a celky v řádech stovek milionů. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13, pak nastínila, jak těžké je motivovat úředníky, a soustředila se na personální témata v kontextu vedení týmu. A to už se pomalu schylovalo ke konci programu konference Banky a obce, která tak má svůj první ročník úspěšně za sebou.