Přejít k hlavnímu obsahu
Finanční a investiční fórum na VŠFS – inflace, euro, udržitelnost veřejných financí nebo ceny energií
Ve čtvrtek 14. března se v Kongresovém centru Vysoké školy finanční a správní (VŠFS) v Praze konalo další Finanční a investiční fórum. Hlavními tématy byly očekávaný vývoj inflace, rychlost snižování úrokových sazeb, udržitelnost veřejných financí nebo vliv cen energií na ekonomiku.
VŠFS

Programu rozděleného do dvou bloků se zúčastnili Miroslav Singer, hlavní ekonom a člen vrcholového vedení Generali CEE Holdingu, Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance a Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Moderace se ujal Petr Budínský, prorektor VŠFS.

Na začátku se účastníci věnovali inflaci a tempu snižování úrokových sazeb. Jan Bureš se zaměřil na inflaci v dalším roce: „V roce 2024 bude inflace nejspíš nízká. Hodně pomáhají zlevňující potraviny, ale to nejspíš skončí. A co bude s inflací v roce 2025? Rostou nám ceny hlavně ve službách. Pokud srovnáte ceny zboží a služeb, tak je tam stále velký rozdíl, navíc můžeme pozorovat určité neukotvení inflačních očekávání. To je důvod, proč je na místě opatrnost. Takhle k tomu zřejmě přistupují i v ČNB.“

Lukáš Kovanda ke konci roku očekává úrokové sazby kolem 4 %, záležet to bude ale podle něj na mnoha faktorech. Jan Bureš si umí podle aktuálních čísel snížení
o 75 bazických bodů na následujících dvou měnově politických jednání, ale otázkou pro něj zůstává, na jaké úrovni se sazbami skončit. Miroslav Singer se zabýval modelem, na základě kterého se bankovní rada ČNB rozhoduje o nastavení sazeb.

Dále se diskutující zabývali veřejnými financemi. V nejbližších 5 letech Jan Bureš neočekává nějakou katastrofu ohledně této oblasti. Úroveň našeho zadlužení podle něj není vysoká, nicméně vidí problém v tom, že fiskální balíček z loňského roku není dlouhodobě udržitelná věc. Podle Lukáše Kovandy by měl být stát více aktivní v oblasti investic a nadhodil otázku zvýšení daně z příjmu fyzických osob. I Miroslav Singer řekl, že jsme velmi málo zadlužená země. Je dle jeho názoru nutné sledovat ukazatel celkového zadlužení vůči HDP a od tohoto faktu se v odborných diskusích odrážet.

Na základě toho se debatující odrazili k cenám energií a jejich vlivu na celou ekonomiku. „Ekonomický model Evropy není optimální, ať už to je z důvodu měnové unie, přílišné regulace nebo demografie. Do toho vstoupily drahé energie. To byl další negativní dopad na jednotlivé ekonomiky,“ řekl Lukáš Kovanda a dodal: „Chybí mi v Evropě více rizikového kapitálu, To je prostředek pro vznik inovací.“

Podle Miroslava Singera Evropa za 25 let klesla v podílu jedné čtvrtiny světové ekonomiky někam k 16 %. Podíl USA zůstává zhruba stejný, takže to znamená nárůst Asie. Největší problém nevidí, v tom, že by narůstal podíl Asie na světovém obchodu, ale v tom, že Evropa nedokázala tohoto růstu využít jako příležitosti a zaměřit se na tento trh.

Celý záznam z akce je k dispozici na YouTube.

Datum vytvoření: 17/03/2024

linkedin

Komentáře komentáře
Státní dluh překonal hranici 3,2 bilionů korun V poměru k HDP situace vypadá mnohem příznivěji, protože se dluh pohybuje jen ok... Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas
Profile picture for user Petr Dufek
Geopolitika opět v centru pozornosti Trhy jinými slovy věří, že další eskalace do podoby širšího regionálního konflik... Dominik Rusinko, analytik ČSOB
Profile picture for user Dominik Rusinko
Inflace v březnu zůstává na cíli, v létě uvidíme další pokles Příběhy uvnitř spotřebitelského koše jsou však nadále velmi rozdílné.  Za poměrn... Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš