Podle ČNB přitom nejde o konstatování, že by se ČSOB sama podílela na praní špinavých peněz. Banka uvedla, že prověřování neprokázalo její účast na praní peněz ani újmu klientům či třetím stranám. ČSOB zároveň tvrdí, že všechny zjištěné nedostatky napravila a přijala opatření, která mají zabránit jejich opakování.
Desítky milionů v hotovosti u rizikového klienta
Jedno z konkrétních zjištění se týká období od 1. listopadu 2022 do 21. listopadu 2023. ČSOB podle rozhodnutí ČNB v tomto období dostatečně nepřezkoumávala účel a smysl transakcí klienta, kterého sama interně označovala jako „problémového“, „neakceptovatelného“ nebo „vysoce rizikového“. Šlo přitom o poměrně významné objemy peněz.
Banka podle ČNB uskutečnila 58 hotovostních výběrů v souhrnné hodnotě 136,4 milionu korun, 45 tisíc dolarů a 3,746 milionu eur. K tomu přibyly tři hotovostní vklady v celkové hodnotě 1,485 milionu korun a 258 tisíc dolarů. Problém tedy podle regulátora nespočíval v samotném provedení transakcí, ale v tom, že banka u klienta, kterého sama považovala za rizikového, nedostatečně zkoumala jejich účel a smysl.
U dalšího vysoce rizikového klienta chyběly informace o účelu vztahu
ČNB popsala také další případ, který se týkal období nejméně od 1. ledna 2021 do
29. prosince 2023.
ČSOB podle regulátora v průběhu obchodního vztahu s klientem interně hodnoceným jako „vysoce rizikový“ dostatečně nezjišťovala informace o účelu a zamýšlené povaze obchodního vztahu. Dostatečně podle ČNB nezohlednila ani povahu podnikání klienta, jeho obchodní model a rizikové faktory vyplývající z jeho činnosti.
Šlo přitom o klienta, který působil jako úvěrová instituce. ČSOB od něj podle zjištění regulátora nevyžadovala ani základní vnitřní předpisy související s prevencí praní peněz a financování terorismu.
Další oblast se týká kontroly vlastnických a řídicích struktur klientů. V období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2024 ČSOB podle ČNB u jednoho klienta dostatečně nezjišťovala celou vlastnickou a řídicí strukturu. Současně podle regulátora dostatečně neověřovala, zda se v této struktuře nenacházejí osoby, vůči nimž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce.
Proč je pokuta 30 milionů korun významná?
Třicet milionů korun je pro velkou banku částka, která její finanční stabilitu neohrozí. Z hlediska českého bankovního dohledu ale jde o výraznou sankci, zvláště pokud vezmeme v úvahu, že se týká oblasti AML, tedy jedné z klíčových regulatorních povinností bank.
ČNB už v minulosti za podobná pochybení ukládala milionové sankce. Například Fio banka dostala v roce 2024 za nedostatky v oblasti prevence praní špinavých peněz pokutu 9,5 milionu korun. Sankce ČSOB je tedy více než trojnásobná.
Výše pokuty proto naznačuje, že ČNB nepovažovala zjištěné nedostatky za marginální administrativní chyby. Z veřejně popsaných zjištění je patrné, že regulátor řešil více oblastí kontrolního systému a více časových období.
ČSOB: Nebylo to úmyslné
ČSOB se proti zjištěním ČNB staví smířlivě, zároveň ale zdůrazňuje několik důležitých skutečností.
Podle mluvčího banky Petra Milaty šlo o zjištění týkající se staršího období. ČSOB uvedla, že všechny nedostatky napravila a přijala rozsáhlá opatření, aby se neopakovaly. Banka také zdůraznila, že šetření neodhalilo její účast na praní špinavých peněz, žádnému klientovi ani třetí straně podle ní nevznikla újma.
Podle banky navíc nešlo o úmyslné jednání. V některých dílčích otázkách ČSOB pravidla vykládala jinak než regulátor a rozhodnutí ČNB podle ní nyní přináší jednoznačnější výklad pro jejich další uplatňování.
komentáře

