Investoři vzápětí přehodnotili očekávání a pro letošek již počítají s pěti namísto čtyřmi „hiky“. Na americkém dluhopisovém trhu následně došlo ke zploštění výnosové křivky a dolar posiloval vůči hlavním měnám. Koruna v tomto prostředí mírně oslabovala. Oproti euru ztratila zhruba 0,2 % a dostala se na EUR/CZK 24,45. Kromě jestřábího Fedu na korunu dolehl také odliv kapitálu z rizikových aktiv kvůli zvyšujícím se geopolitickým rizikům (napětí na Rusko-ukrajinské hranici). Ztráty koruny byly o něco mírnější než u polského zlotého (-1,4 % vůči euru), kdy se s blížícím zasedání ČNB obnovily sázky na další zvýšení úrokových sazeb. Na druhé straně si nejlépe vedl maďarský forint (+0,2 % vůči euru) díky vyššímu než očekávanému zvýšení sazeb tamní centrální bankou.    

Kurz koruny v tomto týdnu ovlivní domácí vývoj. V úterý bude zveřejněn předběžný výsledek HDP za poslední loňský kvartál. Očekáváme mezikvartální zvolnění spotřeby domácností, tvorby zásob a slabý výkon exportu z důvodu dočasných výpadků ve výrobě automobilů. V souhrnu odhadujeme jen nepatrný růst HDP o 0,1 % oproti Q3´21. Nicméně z očekávání analytiků vyplývá značná nejistota, když se rozpětí odhadů pohybuje od
-0,9 % až po +1,2 %. Nejistota patrně pramení především z vývoje tvorby zásob, jelikož předstihových dat pro tento ukazatel je poskrovnu. V případě negativního překvapení by koruna mohla mírně ztrácet. Nicméně výsledky HDP představují pohled do minulosti a trh bude více zajímat aktuální a budoucí vývoj. 

Zasedání ČNB bude proto pro korunu důležitější. Dočkáme se nejen rozhodnutí o nastavení sazeb, ale i nové makroekonomické prognózy. Implikovaná sazba ČNB aktuálně ukazuje, že finanční trh ve čtvrtek počítá spíše se zvýšením o 50bb, my se přikláníme k 75bb, čímž by se hlavní úroková sazba vyšplhala na 4,50 %. Překvapení v podobě agresivnějšího „hiku“ by mělo koruně koncem týdne napomoci k silnější úrovni. Nejistota je ale opět vysoká. Ve směru agresivnějšího zvýšení (o 75bb) jde očekávaná vysoká lednová inflace nad 9 % a vzhůru směřující křivka LUCI indikátoru, který ČNB využívá k měření poptávkových tlaků. Na druhé straně posílení koruny za poslední dva měsíce a růst cen energií, jež zatíží ekonomickou aktivitu, může pobízet k menšímu zvýšení o 50bb. Dopad na kurz koruny bude mít i nová prognóza ČNB, především pak její odhad vývoje úrokových sazeb v letošním roce. Ten bude v porovnání s listopadovou prognózou jistě vyšší na pozadí silnějších inflačních tlaků.

U ECB naopak s překvapením nepočítáme. Lagarde pravděpodobně znovu ujistí, že ke zvyšování úrokových sazeb letos nedojde, zopakuje však flexibilní přístup měnové politiky. Inflace v eurozóně měla v lednu snížit meziroční tempo z 5,0 % na 4,4 %. O dynamice inflace ale lednové číslo mnoho nenapoví, jelikož zvolnění tempa je způsobeno technickými faktory, jako změny DPH v Německu či posuny sezónnosti v některých zemích eurozóny.

Autor: David Vagenknecht, analytic Raiffeisenbank