K posilování na 10leté maximum přispěly tradičně nižší „sváteční“ objemy, kdy likvidita byla ve srovnání se zbytkem roku jen minimální. Vzhledem k absenci zásadnějších makroekonomických dat hrál vliv i globální vývoj, kde pozitivně působil mj. pokračující ústup cen zemního plynu symbolizující naději na postupné odeznívání loňského energetického šoku. Vůči euru neposilovala navíc jen koruna, ale i třeba maďarský forint. Stejně tak na nejsilnější úrovně od loňského června vystoupilo euro proti dolaru, aktuálně se obchoduje za zhruba 1,07 EUR/USD. 

Tento týden bude z pohledu globálních ekonomických dat již zajímavější. Z eurozóny dorazí údaj o inflaci, kterou ovlivní především německý výsledek (úterý). Zatímco celkový výsledek může být rozkolísaný u jádrové složky se větší změna nečeká – ECB tak zůstane v jestřábím módu. Z USA dorazí ve středu zápisky z posledního zasedání Fedu, ke konci týdne pak ještě měsíční data z trhu práce. Záležet bude nejen na počtu vytvořených míst a míře nezaměstnanosti, ale také na mzdové dynamice, která naznačí, jak rychle bude inflace ustupovat do budoucna. 

Z Česka kromě výsledku deficitu státního rozpočtu (středa) dorazí ještě v pátek data z průmyslu a zahraničního obchodu. Od samotné koruny očekáváme postupné mírné oslabování. Současný silný kurz ale vyhovuje ČNB díky protiinflačnímu působení a jednotliví členové tak patrně nebudou nic měnit na současné jestřábí rétorice, kdy i guvernér Michl uvádí jako jediné dvě možnosti stabilitu či zvyšování sazeb. K druhé možnosti ale podle nás v letošním roce již nedojde. První snižování i nadále očekáváme v Q3’23.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank