Silnější euro pak historicky nahrává i koruně, která spolu např. s polským zlotým také posilovala. Nezastavila ji ani nižší než očekávaná česká inflace, po které trh upravoval mj. svá očekávání ohledně postupu ČNB. Skrze FRA sazby je nyní zhruba ze 2/3 naceňován cut již v prvním čtvrtletí příštího roku. Doposud přitom byl trh nastaven zhruba na úrovni naší prognózy, která počítá se snížením sazeb až v druhé polovině 2023. 

Faktorem stojícím za silnější korunou pak může být i uzavírání spekulativních pozic, kdy aktéři na trhu omezují své sázky proti koruně, které vytvářeli během letních měsíců. Tehdy ČNB musela v relativně vysokých objemech intervenovat na obranu koruny. Podle posledních oficiálních dat ale v září objem intervencí zůstal cca na úrovni ze srpna
(2,6 miliardy eur) a v říjnu dle našeho odhadu neintervenovala centrální banka ve prospěch koruny vůbec.

Další vývoj domácí měny bude i nadále záviset zejména na globálním sentimentu. V tomto týdnu investoři budou vyhodnocovat, zdali je optimismus ohledně dalšího postupu Fedu na místě a říjnový výsledek opravdu představuje zásadnější otočku v dosavadním vývoji. Pokud tento týden přijde potvrzení ze strany nižších cen ve výrobě (úterý) a protiinflačně působících nižších maloobchodních tržeb (středa), může rally na americkém trhu pokračovat. Zároveň by spolu s tím nadále mělo pokračovat oslabování dolaru vůči euru, a posilování měn našeho regionu vůči euru, mj. kvůli jejich zařazení mezi rizikovější aktiva. Naopak výsledek amerického PPI nebo tržeb nad očekáváním může chuť trhu rychle zchladit, a to i v případě těsného výsledku. Posun z minulého týdne totiž jde proti nedávným komentářům předsedy Powella, který na zasedání Fedu uvedl nutnost jít se sazbami výše, než americká centrální banka původně předpokládala. K utvrzení v optimismu tak bude trh potřebovat další jasný impuls.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank