Přejít k hlavnímu obsahu
Trendy v oblasti identifikace osob
V oblastech technologií umožňujících identifikaci osob možná nenastala za poslední roky žádná radikální změna a osobní uvítání při vchodu do budovy pomocí sítnicového skenu nadále zůstává jen efektní scénou známou ze sci-fi filmů. Nicméně něco se přece jen mění: Identifikace se zase stává předmětem zájmů firem. Proč?

Problém identifikace je dnes potřeba vnímat v několika směrech. Jednak jde o pohled ve smyslu autentizace, tj. prokázání identity osoby, a pak legislativní pohled prokazování totožnosti, tj. prokázání identity osoby dle platných dokladů totožnosti.

Biometrická autentizace – celá řada výhod

V oblasti obecné autentizace dnes pozorujeme rozmach několika málo trendů, a to především biometrie. Nejrozšířenější jsou implementace elektronických biometrických (dynamických) podpisů, které v ČR zavedli jako první mobilní operátoři, právě nyní je objevují i banky a další instituce budou určitě brzy následovat. Zda je označení biometrie v případě podpisů správné, je možná k diskusi, neboť jde reálně pouze o digitální zachycení podpisu, tj. obrázku podpisu obohaceného o informace, jako je rychlost pera, tlak na pero v době podpisu atd. Za biometrický nosič lze analogicky považovat i běžný papír, neboť tyto informace z něho lze též získat. Nicméně to nic nemění na velkém potenciálu, který nepochybně má elektronický biometrický podpis a s ním úzce související elektronizace dokumentů a smluv. 

Naopak velký útlum zažívají skeny otisků prstů, které dnes najdeme spíše jako jednoduchý nástroj pro zámek počítače či mobilního telefonu. Na trhu se objevily i složitější varianty skenu prstů/dlaní se skenem krevního řečiště (tzn. zjednodušeně řečeno obraz žil po prosvícení). Na rozvoj a reálné uplatnění těchto a dalších technologií, jako je biometrie oka či hlasu, si asi budeme muset ještě počkat. Jejich pořizovací náklady jsou tak vysoké, že návratnost takovéto investice prakticky není možná a neexistují-li nějaké závažné důvody jako např. bezpečnost, firmy do těchto technologií investovat nebudou a většinu čeká jistý zánik. 

Prokazování totožnosti? Bez velkých změn

Oblast prokazování totožnosti, která je vyžadována a řízena legislativou, nezaznamenala prakticky žádný vývoj již řadu let. Jde stále principiálně pouze o kontroly totožnosti, převážně pomocí občanského průkazu či pasu daného státu. A nezapomínejme, že vždy s nutným zachování možnosti provést tento úkon manuálně, míněno člověkem bez nutnosti použití zvláštní techniky. Možnosti digitálního zpracování dokladů existují, ale jsou omezeny na práci se strojově čitelnou zónou a biometrickými údaji, které známe např. z pasu, a tím ve výčtu končíme. Biometrický pas je asi největší novinka a nad rámec běžného dokladu přinesl především data uložená v čipu: digitální fotografie a data sloužící pro ověření otisku prstů. 

Pro reálné aplikace se vzhledem k nákladům a očekávanému vývoji legislativy jako nejpraktičtější jeví čtení dokladů pomocí strojově čitelných zón. Technologii lze označit za lety prověřenou a masově používanou déle než 15 let v letecké dopravě. Z legislativního pohledu zde sice stále existují určité dočasné nekompatibility spočívající především v údajích, které jsou považovány za identifikační a ty, které jsou zaneseny do strojově čitelné zóny dokladu. Jako příklad lze jmenovat např. zákony týkající se praní špinavých peněz (přesněji zákon 253/2008 Sb.) a adresu trvalého bydliště, která není z dokladu strojově čitelná (pozn.: od roku 2019 nebude na dokladech totožnosti uvedena vůbec). Tyto problémy by měly být odstraněny se spuštěním centrálních registrů a jejich uvolněním pro použití komerčními subjekty. Základní údaje na dokladu by měly být dostatečné pro ověření totožnosti a další informace by byly poskytnuty z centrálního registru. 

Čtečka na každém kroku? Možná již brzy

Dnes zmíněné vytěžování dokladů totožnosti zažívá svou dobu renesance. Tentokráte je ovšem iniciováno tlakem na zrychlení zpracování informací a klesajícími pořizovacími náklady čtecích zařízení. Čtečky se objevují v hotelech, půjčovnách lyží i bankách. Kdo ví, možná časem nebude každá naše návštěva institucí začínat zdlouhavým opisováním dokladu a bude nahrazena jednoduchým pípnutím. A možná ani se změnou adresy trvalého bydliště nezačne koloběh výměn dokladů a hlášení změn všem možným státním institucím, bankám a samozřejmě dalším, na které s velkou pravděpodobností zapomeneme. 

Datum vytvoření: 27/01/2015
Tomáš Mikeš - Senior Business Consultant, Trask solutions a.s.

 

linkedin

Komentáře komentáře
ECB zvýšila sazby nejvíce od vzniku eurozóny, ČNB ji asi následovat nebude ČNB se naopak otáčí a možná již otočila zcela opačným směrem. Holubičí obrat v b... Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
ČNB přešlapuje na místě, dalšímu růstu sazeb se nevyhne Inflace se v červnu pohybovala více než dva procentní body nad jarní prognózou a... Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
Vysoká inflace začíná měnit chování spotřebitelů Meziroční srovnání je však v tomto případě poněkud zavádějící v důsledku konce l... Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas
Profile picture for user Petr Dufek