Vy jste nastoupila do vedení asociace bankovního sektoru z tak trochu jiné oblasti. Co vlastně bylo vaší motivací nastoupit do čela ČBA a v čem pro vás byla nabídka ČBA tak jedinečná? Měla jste již možnost poznat také přeshraniční kolegy z jiných evropských bankovních asociací a z EBF? Jaká společná témata budete chtít řešit?

V první řadě mě vždy lákalo bankovnictví. Banky patří již řadu let k největším inovátorům, jsou dynamické a moderní. Také se mi líbil koncept a představa členů prezidia ČBA – posunout bankovní asociaci na úroveň, která bude mít prestiž nejen v Česku, ale i v zahraničí. Nadchl mě jejich zápal do práce. Shodli se na tom, že se ČBA chtějí plně věnovat a nechtějí ji mít jen jako doplňkovou záležitost vedle řídící pozice ve své bance. V neposlední řadě hrálo velkou roli i to, že jsem dostala naprostou svobodu přetvořit bankovní asociaci na moderní organizaci, což je, myslím, sen každé podnikavé ženy. Ale ani moje původní angažmá v Czech Institute of Directors nebylo bankovnictví až tak vzdálené, jak by se mohlo zdát. Banky byly našimi častými klienty a téma corporate governance je, stejně jako agenda ČBA, hodně o právu a regulaci. To, že jsem dostala nabídku právě já, určitě souviselo s projekty, na kterých jsem s ČNB pracovala. A také s tím, že jsem dlouhodobě spolupracovala s velkými korporacemi. Výzvou pro mě bylo i načasování mého nástupu. Nastupovala jsem po znovuzavedení lockdownu na sklonku loňského roku, takže některé kolegy jsem potkala naživo až po několika měsících. Kolegy z mezinárodního pole jsem bohužel kvůli pandemii ještě neměla šanci tváří v tvář potkat – aktuálně jsem plně ponořena v lokální agendě, vytváříme novou strategii, měníme tým a za měsíc bychom se měli po 30 letech stěhovat do nových kanceláří. Nicméně na podzim to bude jedna z mých priorit.