Daňové příjmy přitom podporují pokračující růst ekonomiky, nízkou míru nezaměstnanosti a solidní růst mezd. Výběr pojistného vzrostl meziročně o 6,5 % a inkaso daně z příjmů zaměstnanců o 7 %, což potvrzuje dobrou kondici trhu práce. Daň z příjmů právnických osob přinesla o 1,7 % vyšší inkaso, míra plnění celoročního rozpočtu ale o zhruba 5 p.b. zaostává za loňským rokem.

V meziročním srovnání je nadále důležitým faktorem pokles inkasa zrušené daně z neočekávaných zisků o 27,3 miliardy korun. Příjmová strana rozpočtu tak po odhlédnutí od odeznívajících mimořádných zdrojů vykazuje relativně solidní vývoj.

Současně je ale patrné, že samotný hospodářský růst nedokáže vykompenzovat rychlejší růst výdajů. Růst celkových výdajů táhnou zejména běžné výdaje – konkrétně sociální dávky, platby za státní pojištěnce, odvody do rozpočtu Evropské unie a náklady na obsluhu dluhu. Téměř třetina meziročního nárůstu celkových výdajů připadá na sociální dávky, zejména na vyšší důchody.

 Výdajovou stranu rozpočtu zároveň stále více zatěžuje obsluha dluhu. Ta vzrostla meziročně o více než 9 % na 74 miliard korun, přičemž za celý letošní rok její náklady pravděpodobně překonají hranici 110 miliard korun. Kapitálové výdaje rostou svižným meziročním tempem 15,6 %, především díky investicím do dopravní infrastruktury a obrany.

Za celý rok očekáváme schodek státního rozpočtu zhruba v souladu se schváleným plánem ve výši 310 miliard korun. Dosavadní plnění nevykazuje výraznou odchylku od celoroční trajektorie, rozpočet však nemá příliš velkou rezervu na dodatečné výdaje nebo slabší výběr příjmů.

V příštím roce navrhuje vláda výrazně vyšší schodek státního rozpočtu ve výši 386 miliard korun, zatímco deficit celých veřejných financí by se měl zvýšit z letošních 2,7 % na 3,5 % HDP. To považujeme v časech solidního hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti za těžko obhajitelné. Tímto krokem vláda zároveň promešká ideální načasování pro konsolidaci veřejných financí, tedy s dostatečným předstihem před dalšími volbami.