Jak vlastně probíhá výběr správné strategie správy devizových rezerv? Jaké úpravy v rámci ní jsou na obzoru? A jaká rizika v dostupné době hrozí? O těchto a spoustě dalších témat jsme diskutovali s Janem Kubíčkem v novém vydání časopisu Bankovnictví.
V ČNB dohlížíte sekci řízení rizik, jaká hlavní rizika vidíte aktuálně v rámci vývoje české a globální ekonomiky? Dá se říci, že bouře je zažehnána a mohlo by nastat období klidu?
Sekce řízení rizik, kterou dohlížím, se nezaobírá tolik makroekonomickými riziky jako řízením rizik devizových rezerv. Nicméně s makroekonomickými riziky souvisí v tom smyslu, že ceny instrumentů, ve kterých jsou rezervy fakticky uloženy, jsou ovlivněny převážně vývojem v zahraničí. Jinak řečeno, všechno, co ovlivní světové burzy nebo úrokové sazby na měnách, ve kterých máme rezervy, hýbe i cenami cenných papírů, které držíme. Když se ale vrátím k makroekonomickému pohledu, vidím rizika jak zahraniční, tak i domácí. U těch zahraničních je tady zejména riziko narušení globálních řetězců. To může nastat kdykoli v souvislosti s konfliktem na Blízkém a Středním východě. Pro českou ekonomiku je i rizikem situace v Německu, kde aktuální vyhlídky jsou pesimističtější. Německá dluhová brzda bude znamenat větší fiskální utažení, což se může projevit přes zahraniční obchod i u nás.