Graf: Průměrné kapesné, které děti dostávají na měsící (v Kč)

Výše kapesného se liší podle věku i podle ekonomických možností každé rodiny. Na prvním stupni základní školy dostávají děti v průměru 127 korun, na druhém stupni už je to 343 korun a u středoškoláků a starších gymnazistů je to dokonce 842 korun měsíčně. Většina žáků dostává kapesné hned od první třídy. „Čím dříve se děti začnou seznamovat s hodnotou a funkcí peněz, tím lépe. Důležitější, než výše kapesného, je ale jeho pravidelnost,“ říká Přemysl Hanzelka, ředitel Segmentu Poštovní spořitelny.

Každý třetí školák má také svůj vlastní účet v bance. Rodiče ho v průměru zakládají okolo devátého roku života, tedy zhruba ve čtvrté třídě. Platební karta ale u dětí stále ještě běžná není, ačkoli je banky nabízejí už od osmi let. Celkem ji podle průzkumu má 18 procent školáků a v průměru kartu dostávají až v 18 letech. „Může to být dáno tím, že rodiče nemají důvěru ve schopnosti svých potomků nakládat s platební kartou v mladším věku a raději čekají, až ji bude dítě skutečně potřebovat,“ myslí si Hanzelka.

Zodpovědnost za vštěpování základů nakládání s penězi u dětí ve většině případů přebírají právě rodiče. Tři čtvrtiny respondentů uvedly, že své děti učí finanční gramotnosti doma. Sedmnáct procent rodičů je přesvědčeno, že žádné velké vzdělání v tomto ohledu není potřeba, protože se děti vše naučí samy. Část rodičů v tomto ohledu spoléhá také na školu, která by podle nich měla jejich dětem informace o zacházení s penězi předat.

S výukou finanční gramotnosti mohou školám výrazně pomoci právě instituce z finančního trhu jako například banky, které v rámci svých společensky odpovědných aktivit vzdělávání žáků mnohdy aktivně podporují. „Skupina ČSOB se zasazuje o výuku finanční gramotnosti na školách již od roku 2016. Za dobu působnosti programu navštívili zaměstnanci skupiny téměř 300 škol a proškolili více než 25 tisíc žáků,“ zhodnocuje Stanislav Hötzl, který má na starosti projekt Finanční vzdělávání ČSOB pro školy.