

Techničtí giganti platí malé daně tím, že přesunují zisky do členských států s nízkými daněmi. Plán počítal s poplatky, které by byl účtovány ve výši 3 % na výnosy ze všech států EU. Francie, která návrh předložila, souhlasila s odložením implementace do roku 2020, pokud by to znamenalo jeho záchranu. Dále však trvá na tom, aby byl návrh podepsán do konce roku.
Největším problémem je nejednotnost zemí EU. Například Irsko nebo Švédsko se obává, že pokud nebude dohoda zakotvena v celosvětovém daňovém rámci, nebude fungovat. Německo by si přálo globální dohodu podporovanou OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Španělsko a Velká Británie se přiklánějí spíše k zavedení vnitrostátního systému. Rovněž k národnímu plánu se kloní i Itálie.
Dánský ministr financí Kristian Jensen varoval, že USA by mohly na nové daně zavést odvetná opatření, protože se zaměřuje především na americké společnosti. Irský ministr financí Paschal Donohoe se obává snížení daňových příjmů ve své zemi. Irsko je právě jednou ze zemí, která nabízí technologickým firmám nízkou daňovou sazbu.
Jak to funguje teď? Technologické firmy vydělávají v EU značné obnosy, ale platí daleko méně daně než tradiční firmy. Evropská komise odhaduje, že tradiční společnosti zaplatí na daních 23 procent ze zisku - ve srovnání s pouhými 8 až 9 procenty, které platí Facebook a spol.
Návrhy na zdanění v EU vyžadují jednomyslnost mezi 28 členy. V takovém případě ztratí národy jako Irsko. Jiné státy sázejí na řešení OECD. Čína, Indie a USA se však k řešení situace příliš nemají a jednání probíhají velmi pomalu. Francie doufá, že návrh EU bude tlačit členy OECD, aby domluvu urychlily.
Zdroj: DW.com



