Ještě před propuknutím aktuálních finančních turbulencí se zdálo nejpravděpodobnější, že Fed znovu akceleruje tempo zvyšování úrokových sazeb na 50bps. Takto razantní zpřísnění měnové politiky je však dnes – navzdory stále silným (jádrovým) inflačním tlakům – ze hry. Důvodem je nejen pochopitelná obezřetnost, ale i fakt, že samo napětí v americkém bankovním sektoru vede k utažení finančních podmínek, tedy efektivně zpřísňuje měnovou politiku.

Z našeho pohledu se jako nejpravděpodobnější varianta jeví zvýšení sazeb o 25bps. Fed bude zřejmě chtít napodobit způsob, jakým se v minulém týdnu povedlo vybalancovat rizika pro cenovou a finanční stabilitu ECB. Podle tohoto scénáře by měl Fed – v souladu se svým forward guidance – zvýšit sazby o 25bps, čímž by dal najevo, že snížení inflace pro něj zůstává prioritou. Vzhledem ke skokovému nárůstu nejistoty však již nedává příliš smysl explicitně signalizovat další zpřísnění měnové politiky.

Vedle toho lze ze strany Fedu čekat obligátní ujištění o stabilitě amerického bankovního sektoru a jeho připravenosti v případě potřeby zasáhnout. Právě z pohledu finanční stability vnímáme možnost nezvýšení úrokových sazeb jako riskantní – trhy by si totiž mohly tento manévr vyložit jako potvrzení závažnosti problémů v americkém bankovním sektoru.

Klíčovou otázkou nyní zůstává, zda je finanční napětí v americkém bankovním sektoru nadobro zažehnáno. Vyšší úrokové sazby totiž automaticky zvyšují riziko, že se něco dalšího „pokazí“, přičemž v tuto chvíli se jeví zvláště zranitelné menší regionální banky v USA. Z tohoto důvodu se začíná zcela vážně debatovat o tom, zda by americký regulátor FDIC neměl garantovat veškeré vklady v bankovním sektoru (aktuálně je limit 250 tisíc dolarů), což by mělo zastavit pokračující odliv depozit směrem k velkým systémově důležitým bankám.