Reciproční cla? Reciproční cla v Trumpově pojetí neberou v potaz pouze cla uvalená na dovozy z USA. Ale i netarifní bariéry, manipulace s měnovými kurzy, ale asi i vyšší DPH (to hraje roli zejména v Evropě). 

Tyto ne úplně aditivní faktory ústí v „Trumpův“ výpočet evropských cel uvalených na americké dovozy ve výši 39 % vs. jednociferná skutečnost. Evropská komise přináší krátký přehled ohledně US-EU obchod, kde v rámci debaty o disproporčních clech na automobily připomíná 25% americká cla na dovozy pickupů do US, které nejen v podobě Ford F-150 kralují tamním prodejům. 

Reciproční cla u jiných významných států byla spočtena na 67 % v případě čínských cel na americké dovozy, 10 % v případě britských a brazilských cel a 46 % v případě japonských cel na americké dovozy. 

Na oplátku těchto „okrádajících“ cel uvalila Trumpova administrativa reciproční cla na evropské dovozy ve výši 20 %, a to ještě s označením se slevou. V případě čínských dovozů jsou uvalena americká reciproční cla „se slevou“ ve výši 34 %, v případě UK a Brazílie 10 % a Japonska 24 %. V případě TOP10 importujících zemích (cca 68 % amerických dovozů) odhadujeme průměrná cla ve výši 20 %. Zároveň je tam pár výjimek jak u zboží (viz factsheet Bílého domu), tak zemí v případě dovozů z Mexika či Kanady, které splňují původ. 

ČNB v březnu vnímala obchodní války jako proinflační riziko. ČNB mě po svém březnovém měnovém zasedání, kdy ponechala úrokovou dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 %, což doprovodila jestřábím komentářem, překvapila svým výraznějším vnímáním proinflačních rizik z obchodních válek s USA. Jako možné vysvětlení tohoto překvapení považuji asi doposud chybějící eskalaci obchodních válek mezi USA a Čínou. Právě ta může kvůli vyšší nabídce čínského zboží v Evropě působit naopak desinflačně. Dalším faktorem může být předpoklad slabší koruny a omezenější scénář obchodních válek s mírnějším dopadem na české HDP a český trh práce.

Na druhou stranu slovenská centrální banka (NBS) na téma obchodních válek pohlíží spíše negativně. NBS představila analýzu, podle níž by eskalující obchodní války zvedly cla mezi USA a EU k 25 %. Tedy o něco výše než nyní navrhnutých 20 %. Tento scénář by dle NBS v letech 2025–2027 vedl ke kumulativnímu negativnímu dopadu na úroveň českého HDP ve výši 2,7% bodu, tedy 0,9% bodu ročně. To také a asi především odráží odhadnutý negativní dopad na eurozónu v rozsahu přibližně 0,7% bodu ročně.

Dopad na ČR je v analýze NBS trojnásobně vyšší v porovnání s naší anketou mezi analytiky z února letošního roku. Ta odhadovala dopad na české HDP zhruba -0,3% bodu ročně. A to oproti prognóze ČBA s růstem české ekonomiky o 2,1 % meziročně v roce 2025 a 2,4 % v roce 2026.