Na aktuální negativní nabídkový šok není nutné akutně reagovat, zvlášť když nepanikaří ani česká koruna. Do hry se sazby mohou vrátit v květnu, kdy se bude bankovní rada rozhodovat nad novou prognózou a nejspíš bude mít k dispozici i scénáře důsledků cenových výkyvů na komoditních trzích. Možná v té době už bude i po válce v Zálivu a světové ceny komodit se budou postupně vracet k normálu… v lepším případě.

 Co čekat dál?

 I když se inflace v posledních měsících vyvíjela příznivěji, než ČNB předpokládala, všeho do času. Prudké zdražování PHM posune březnovou inflaci ke dvěma procentům, a to ještě zřejmě nebude konec negativních důsledků války v Zálivu. Zdvojnásobení tržních cen zemního plynu i výrazné zdražení termínovaných kontraktů pro příští rok se totiž může poměrně brzy začít propisovat do ceníkových cen energií pro českých domácnosti. A to je další nečekaný inflační impuls, za kterým může následovat další v podobě vyšších cen elektřiny. Vše se odvíjí od délky a šíře konfliktu, který v Zálivu vstoupil do nové fáze.

Čím delší konflikt bude, tím větší primární i sekundární inflační efekty postihnout nejenom českou ekonomiku. Ty až mohou pootevřít okno příležitosti pro ČNB, aby na potenciální inflační rizika reagovala. Teprve pak se totiž začnou přelévat vyšší náklady do cen v obchodech i do faktur za služby.

I když ČNB sazby tentokrát nezměnila, neznamená to, že úvěry musí zůstat levné. Už proto, jak prudce vzrostla cena delších peněz na finančních trzích. Vždyť pětiletý swap, který se často poměřuje s hypotékami, za poslední měsíc zdražil o téměř 80 bazických bodů, desetiletý pak skoro o 70. Podobně silně se začíná prodražovat i financování státního dluhu.