Do začátku mediální karantény před prvním zasedáním bankovní rady ČNB v tomto roce zbývá ještě deset dní, ale většina členů se již stihla vyjádřit k otázce dalšího zvyšování úrokových sazeb. Důvodem častých vystoupení může být nedávný pokles tržních výnosů státních dluhopisů a úrokových swapů. Za poklesem byl právě nárůst nedůvěry investorů v další zvyšování úrokových sazeb ČNB. Nicméně výnosy v posledním týdnu opět lehce rostou.  

Ve prospěch dalšího zvyšování úrokových sazeb hovoří všichni čtyři členové bankovní rady, kteří se doposud vyjádřili. Sám guvernér J. Rusnok v prvním rozhovoru řekl, že je pravděpodobné, že dvoutýdenní repo sazba překročí tento rok dvě procenta. To by znamenalo minimálně dvě zvýšení. V pozdějším vyjádření však svá slova vzal zpět a zmínil, že je zbytečné spekulovat, kolikrát centrální banka ještě zvýší sazby. Potřebu dále zvyšovat úrokové sazby zmiňují i jeho kolegové včetně největšího zastánce holubičí měnové politiky O. Dědka. Ten však nejvíce ze všech zdůrazňuje opatrnost a rizika dalšího utahovaní měnových podmínek v ekonomice.

Tomu nahrává samotná listopadová prognóza centrální banky. Ta počítá s únorovým zvýšením sazeb i za podmínky silného posílení koruny v prvním čtvrtletí (EUR/CZK 25,10 v průměru pro první čtvrtletí), které se ale nedostavuje. Na druhou stranu proti zvyšování hraje o půl procentního bodu pomalejší inflace oproti očekávání centrální banky. Jenže většina protiinflačních tlaků vychází z cen pohonných hmot a potravin a míra jádrové inflace, očištěné o tyto vlivy, je nejvyšší od listopadu 2017. A i celková inflace by měla od ledna začít opět růst zejména kvůli vyšším cenám energií a pokračujícímu mzdovému tlaku na jádrovou složku.

Očekáváme tak, že bankovní rada v únoru rozhodne o dalším zvýšení úrokových sazeb a její jestřábí naladění přetrvá i v dalších měsících navzdory současnému poklesu očekávání finančních trhů.