Tuzemská spotřebitelská inflace zveřejněná v minulém týdnu překvapila trh i ČNB výrazným meziročním zpomalením na 2,3 %. Důvodem však byly pouze jednorázové efekty jako je zavedení státních slev na jízdné ve vlacích a autobusech a nečekaně velký sezónní pokles cen dovolených. Z pohledu měnové politiky by tak podle našeho názoru zářijové zpomalení nemělo hrát roli, a i nadále očekáváme listopadové zvýšení úrokových sazeb. Členové bankovní rady mají ještě týden a půl do začátku mediální karantény prostor vyjádřit svůj pohled na měnověpolitické otázky. Prozatím tak učinil jen viceguvernér M. Hampl, který již tradičně vyzval k dalšímu zvyšování úrokových sazeb.

Tento týden se obě hlavní politická témata Evropy dostávají do finálního kola. Italská vláda dnes musí odeslat finální návrh státního rozpočtu ke zhodnocení Evropské komisi. Očekává se, že deficit rozpočtu bude větší, než se původně dohodlo. Celý příběh tak bude směřovat k přímé konfrontaci EU a italské vlády. Situaci nejlépe znázorňuje další růst italských výnosů státních dluhopisů. Neočekáváme však, že by celý konflikt měl vygradovat v širší politickou či hospodářskou krizi eurozóny. Nicméně i po zbytek tohoto měsíce bude nervozita ohledně Itálie oslabovat euro a celý středoevropský region včetně koruny.

Neúspěchem také skončilo neplánované nedělní vyjednávání ohledně Brexitu. Definitivně tak padá možnost podepsání dohody na středečním setkání Rady Evropy. Do té doby ani nejsou naplánovány žádné další schůzky, tudíž celé vyjednávání opět zamrzá. V ohrožení tak je i mimořádný listopadový summit EU, kde mělo být vše stvrzeno. Riziko odchodu Velké Británie z EU bez jakékoli dohody tak opět vzrostlo.