Poslední měsíce přinesly výrazné zpomalení spotřebitelské inflace v USA, eurozóně i v České republice. Společným jmenovatelem je pokles cen pohonných hmot způsobený situací na globálních trzích. Cena ropy v říjnu a listopadu výrazně poklesla a se zpožděním ovlivňuje inflaci na obou stranách Atlantiku.

V případě eurozóny hraje svojí roli i vysoká srovnávací základna cen ostatních energií z předchozího roku. Výsledkem je posun v tržních očekáváních dalšího zvyšování úrokových sazeb centrálních bank. V USA a ČR tak trh během pár týdnů „odpricoval“ všechna zvýšení úrokových sazeb v tomto roce. V případě ECB se pak očekávání prvního zvýšení posunula až do příštího roku. Samozřejmě nelze všechno svést na pokles ceny ropy a do hry zasahují i další faktory, o kterých jsme psali minulý týden. Nicméně vývoj ceny černého zlata významně ovlivňuje hospodářství včetně měnové politiky, která by však správně měla abstrahovat od těchto vlivů. V praxi k tomu však nedochází, a proto je dobré sledovat výhled ropy pro tento rok.

Ta v posledních týdnech začala opět zdražovat, za čímž stojí slabší nabídka ze strany USA, jakožto největšího producenta v současnosti. K tomu se přidávají ostrá slova členských zemí OPEC o omezování produkce a zároveň také začaly negativně působit americké sankce vůči Íránu. Cena ropy Brent tak půjde v nejbližších týdnech zpět k úrovni 70 dolarů za barel. Inflaci by v tomto roce měly pohánět také mzdové tlaky napříč všemi ekonomikami. Míra nezaměstnanosti v západních ekonomikách atakuje ve většině případů rekordy, s čímž jsou spojeny i tlaky na růst jádrové inflace. Se zvyšováním úrokových sazeb tak rozhodně není konec.