7 dní s korunou: ČNB si s dalším zvýšením sazeb počká na březen

Je zde týdeník „7 dní s korunou“.

ČNB loni v pěti krocích zvýšila základní úrokovou sazbu a zařadila se tak na třetí místo v žebříčku nejagresivnějších centrálních bank světa. Naposledy ČNB zvýšila sazbu v listopadu loňského roku a to na 1,75 %. Od té doby si vyžádala pauzu. Nicméně na prosincovém zasedání ještě dva členové bankovní rady hlasovali pro další zvýšení sazeb. I záznam z tohoto jednání hovořil o vůli bankovní rady dále utahovat měnové podmínky v ekonomice. Opět zazněl i argument slabší koruny, která otevírá prostor pro další „normalizaci“ měnové politiky po letech nulových úrokových sazeb. Ještě o měsíc dříve si dokonce několik členů rady dokázalo představit růst sazeb o padesát bazických bodů.

Od té doby však uplynulo několik týdnů a nálada v bankovní radě se dramaticky otočila. Ještě v polovině ledna sám guvernér J. Rusnok hovořil o zvyšování úrokových sazeb nad dvě procenta (tedy minimálně dvě zvýšení sazeb v tomto roce) a v obdobném tónu hovořila i většina bankovní rady. Následně se však do diskuze připojil nejnovější člen rady a bývalý dlouholetý hlavní ekonom ČNB T. Holub, který zmínil možnost delší pauzy ve zvyšování sazeb a jeho odložení až do druhé poloviny roku. Jako hlavní důvody uvedl zpomalení tuzemské inflace, zpomalení eurozóny a geopolitické faktory: nevyřešený brexit a obchodní války. Holubovo prohlášení přišlo v době, kdy bankovní rada už měla k dispozici první verzi nové makroekonomické prognózy ČNB. V dalších dnech následovala změna rétoriky i jeho kolegů včetně guvernéra Rusnoka.

Nová prognóza centrální banky tak bude pravděpodobně obsahovat zhoršení výhledu pro tuzemskou ekonomiku a zřejmě i snížení odhadu růstu inflace, která v posledních měsících byla výrazně pod prognózou ČNB. Bankovní radu tak nejspíš nepřesvědčí ani výrazně slabší kurz koruny nebo nejvyšší jádrová inflace od listopadu 2017.

Podle našeho názoru si bankovní rada bude chtít počkat se zvyšováním úrokových sazeb až na březnové jednání. Na něm už bude mít k dispozici nová čísla z ekonomiky, jako je vývoj HDP za čtvrté čtvrtletí minulého roku i lednovou inflaci, která svým způsobem nastavuje úroveň inflace po zbytek roku. Zároveň by se také měla vyjasnit situace ohledně zpomalení německé ekonomiky, resp. celé eurozóny, která v posledních týdnech vysílá negativní signály, za kterými však může stát pouze řada jednorázových faktorů.

 

František Táborský
Analytik Raiffeisenbank
Datum vytvoření: Úterý, 5. Únor 2019

Dovolená v Turecku za hubičku, aneb lira opět na tapetě

Silný dolar versus slabší měny v emerging markets - tato čas od času se opakující konstelace...

Jan Čermák
Analytik a ekonom ČSOB

Akcie mají našlápnuto k nejsilnějšímu startu roku za 30 let

Tento týden bude v řadě zejména evropských zemí stále ve znamení Velikonoc. I tak dění na trzích...

Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance

Ropa v ofenzivě. Na jak dlouho?

Zatímco minulý rok končila ropa ve volném pádu, od počátku roku 2019 si připsala již slušných 30...

Dominik Rusinko
Analytik ČSOB