„Subjekty, které získají licenci, budou moci poskytovat nové typy platebních služeb – Informování o platebním účtu (AIS) a Nepřímé dání platebního příkazu (PIS),“ upřesňuje advokát Deloitte Legal Radek Musílek.
Průzkum postoje evropských bank k PSD2 mezi 90 bankami Evropské unie se zaměřil na to, jak se bankovní sektor připravuje na novou éru „otevřeného bankovnictví“ se zaměřením na region střední a východní Evropy. Průzkum připravenosti klientů bank na PSD2 mezi klienty bank zemí střední a východní Evropy analyzoval jejich preference v oblasti digitálního bankovnictví a připravenost přijmout inovativní služby umožněné regulací PSD2.
Vyzyvatelé nebo minimalisté
Banky v regionu střední a východní Evropy jsou ve své PSD2 strategii dle průzkumu zpravidla méně ambiciózní než jejich protějšky v západní Evropě. V regionu střední a východní Evropy se utvořily dvě jasně odlišené skupiny bank:
-
„Vyzyvatelé“, reprezentovaní velkými univerzálními bankami, jsou jako hráči nejvíce otevření příležitostem nabízeným PSD2. Výrazná většina razí kooperativní strategie, zahrnující spolupráci s dalšími subjekty.
-
„Minimalisté“, typicky středně velké a menší banky, často zaujímají spíše defenzivní postoj zaměřený primárně na zajištění regulatorní compliance, anebo si svoji konkrétní strategii dosud nestanovily.
Významné procento západoevropských bank uplatňuje ofenzivní strategie s cílem využít PSD2 k získání většího podílu na trhu. Za západoevropskými bankami jsou s odstupem s nejvyšším podílem ofenzivní strategie právě ty české.
Budoucnost PSD2 v retailu, platebních službách a úvěrech
Největší dopad PSD2 se očekává v retailovém bankovnictví, u platebních služeb a spotřebitelských úvěrů. Mnoho bank zvažuje spolupráci s fintech společnostmi. Banky v regionu střední a východní Evropy deklarovaly zvýšený zájem o partnerství s fintech hráči či jinými třetími stranami. Shodně se západoevropskými protějšky očekávají, že PSD2 bude mít největší dopad v retailovém a SME segmentu. Za klíčové příležitosti považují oblast platebních služeb a spotřebitelské úvěry.
Amazon či Google zatím hrozbami nejsou
Zatímco banky ve střední a východní Evropě mají větší obavy z nástupu fintech společností, západoevropské banky se domnívají, že jsou to velké zavedené bankovní subjekty, které mají nejvýhodnější pozici, aby těžily z výhod nabízených PSD2.
Riziko zavedené banky vidí také ve svých nových digitálních protějšcích. Průzkum nicméně ukázal, že velké technologické společnosti, jako je Google či Amazon, přes jejich prokazatelnou schopnost zavádět inovativní platební řešení, jako konkurence vnímány příliš nejsou.
Češi v čele využívání digitálního bankovnictví
Přes rychle rostoucí zastoupení digitálních a mobilních kanálů stále většina klientů bank ve střední a východní Evropě využívá i další kanály. V regionu se zformovaly dvě velmi odlišné skupiny: zatímco v Rumunsku a Bulharsku leží v průměru podíl digitálních bankovních kanálů stále pod hranicí 20 %, rozvinutější digitální trhy v Polsku, Maďarsku, na Slovensku a především v České republice již dosahují podílu až 70 %.
Přes vysokou penetraci internetu a chytrých telefonů v řadě zemí je více než 11 milionů klientů ve střední a východní Evropě (1,3 milionu v Česku) nadále „rukojmími“ poboček či internetového bankovnictví – jde o uživatele, kteří jednoznačně preferují provádět veškeré bankovní činnosti online nebo prostřednictvím mobilní aplikace, avšak jsou nuceni využít pobočku nebo internetové bankovnictví, protože mnohé transakce dosud nebyly bankami digitalizovány či nejsou v aplikaci mobilního bankovnictví podporovány.
To představuje jasnou příležitost pro agilní PSD2 vyzyvatele navázat přímý zákaznický vztah. Celkem 42 % klientů bank v regionu střední a východní Evropy preferujících multikanálovou nebo digitální komunikaci uvedlo pokročilejší nabídku digitálních služeb jako jeden z pěti hlavních důvodů pro přechod k jinému poskytovateli finančních služeb. V Česku by to navíc byla i širší nabídka produktů a služeb jiných poskytovatelů.
„Pro banky by měla směrnice PSD2 představovat jasnou výzvu, aby se proaktivně zaměřily na svoji digitální transformaci. Díky dosud uzavřenému a vysoce regulovanému bankovnímu ekosystému stály finanční služby zatím mimo hlavní proud inovativních digitálních služeb nabízených rychle rostoucím e-commerce a fintech sektorem,“ říká Štěpán Húsek, partner a technologický leader PSD2 programu Deloitte Central Europe.
Češi nejméně ochotní poskytnout souhlas se sdílením dat
Navzdory tomu, že ve středo- a východoevropských zemích až 35 % bankovních klientů uvedlo, že by jim nevadilo sdílet informace o svých účtech s jinou bankou výměnou za nabídku inovativních online služeb – Česká republika zde reprezentuje s pouhými 18 % nejkonzervativnější zemi. Průměrné povědomí spotřebitelů o otevřeném bankovnictví a jeho výhodách je ve všech zemích regionu poměrně nízké. Ochota sdílet data u nebankovních subjektů pak dále klesá, nejnižší byla indikována u technologických firem.
Nejpřipravenější sdílet data o účtu by byli čeští klienti výměnou za příslib personalizované nabídky (např. úvěru), pokud by to pozitivně ovlivnilo cenu produktu nebo služby (např. kreditní skóre).
Dopady očekávejte za jeden až tři roky
Směrnice PSD2 má jednoznačný disruptivní potenciál. Její přijetí na trhu včetně Česka bude ale představovat dlouhodobý proces. Většina bank z regionu střední a východní Evropy i v západní Evropě očekává, že největší dopady PSD2 pocítíme až za jeden až tři roky od data účinnosti. Některé západoevropské banky jsou optimističtější a očekávají, že dopady budou patrné již během prvního roku, a to díky rozvinutějšímu fintech sektoru v regionu.
„Neočekává se, že by směrnice PSD2 znamenala okamžitý „velký třesk“ v sektoru finančních služeb. Její tržní dopad bude spíše postupný, nicméně nezvratný. Agilní hráči s ambicí profitovat z možností nabízených PSD2 budou muset investovat do budování důvěry a obecného povědomí klientů o výhodách nových služeb, aby mohli využít nabízené tržní příležitosti,” dodává Petr Brich, ředitel PSD2 programu společnosti Deloitte Central Europe.
Ke stažení