Oproti plánu je nižší plnění příjmů z DPH i z daní z příjmů a spotřebních daní. Naopak výdaje výrazně předběhly částku, která náleží tomuto období, což souvisí primárně s neinvestičními transfery příspěvkovým organizacím a rozpočtům územní úrovně.
Běžné výdaje celkem oproti loňskému roku narostly o 10 %, na čemž se mimo jiné podepsalo zvyšování důchodů. Investiční výdaje státu meziročně vzrostly o 47,3 %, ovšem to je z velké části dáno nízkou srovnávací základnou. Oproti plánu pro letošní rok investice stále zaostávají, když na ně bylo vynaloženo jen něco přes čtvrtinu prostředků alokovaných pro celý rok, ačkoliv se již blíží pololetí. Do květnového výsledku se promítl i efekt „předplacení“ příspěvků do rozpočtu EU, kam stát odvedl již lehce přes polovinu letošního objemu.
Zdá se být čím dál pravděpodobnější, že plnění státního rozpočtu bude letos výrazně obtížnější než v minulém roce. Ekonomika zpomaluje a úměrně tomu se snižuje výběr daní. Že rozpočet počítal s vyšším ekonomickým výkonem je znatelné například na výběru plateb sociálního zabezpečení, kde po prvních pěti měsících roku oproti plánu chybí již zhruba 5 mld. korun. Na výdajové straně bude pokračovat tlak na růst běžných výdajů. Týká se to především sociálních dávek a platů státních zaměstnanců či výdajů na obranu.
Autor: Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank