Přejít k hlavnímu obsahu
Bankovní statistika říjen – pomalu brzdíme
Celková bilanční suma bankovního sektoru vzrostla v průběhu října o 2,7 % na konečných 9 249,1 miliardy korun. Největší část meziměsíčního nárůstu si připsaly úvěrové obchody, a to jak klientské (+78 miliard korun), tak s centrálními bankami (+85,1 miliardy korun) a jinými úvěrovými institucemi (+54,2 miliardy korun). K meziročnímu růstu, který se aktuálně pohybuje na úrovni 5,7 %, kromě výše zmíněných úvěrových obchodů přispívají i dluhové cenné papíry v držení bank, jejichž objem se meziročně zvýšil již o 15,4 %.
bank stats

Celkové vklady se zvýšily o 2,1 % meziměsíčně na hodnotu 6 073,5 miliardy korun a jejich meziroční tempo růstu lehce zpomalilo na 6,2 %. Bez vkladů vládních institucí, které v říjnu navýšily své účty o 102 miliardy korun, by celkové vklady vzrostly o 0,4 % meziměsíčně a v meziročním srovnání pak o 7,2 %. Vklady nefinančních podniků byly v říjnu navýšeny o téměř 23 miliard korun (+1,8 % meziměsíčně), přesto v letošním roce již vidíme zpomalení prudkého tempa růstu, které vklady vykazovaly v roce 2020. Od počátku roku se firemní vklady zvýšily o 5,9 %, zatímco vloni to bylo 11,2 %. Vklady obyvatelstva v říjnu vzrostly jen velmi málo (+0,1 % meziměsíčně) a jejich meziroční tempo růstu dosahuje aktuálně 9,3 %. Také vklady domácností v letošním roce vzrostly méně než v roce loňském, stále však mluvíme o nárůstu o téměř 190 miliard korun od počátku roku, přičemž v době předkovidové to bývalo kolem 120 miliard korun.

Celkové úvěry zakončily říjen na hodnotě 3 855,5 miliardy korun, což je o 2,1 % více než v předchozím měsíci a o 5,8 % více než v říjnu 2020. Pokud bychom vyloučili segment vládních institucí, které v říjnu navýšily čerpané úvěry o zhruba 30 miliard korun, dosáhlo by meziměsíční tempo růstu celkových úvěrů 1,3 % a meziroční pak 5,0 %. I tak to znamená velmi úspěšnou úvěrovou expanzi, která však v dílčích segmentech vykazuje první známky přehřívání. Týká se to především hypotečních úvěrů, kterých bylo od počátku roku nově načerpáno již téměř 335 miliard korun, a to je hodnota daleko za hranicí dosavadních celoročních objemů.

Proto ČNB reagovala snížením limitu LTV na 80 % a obnovením limitů DTI (8,5) a DSTI (45 %), které byly v nástupu pandemie deaktivovány pro podporu úvěrového trhu. To vše s platností od 1. 4. 2022. I když představitelé ČNB doporučili bankovním subjektům dodržovat tyto limity okamžitě, lze předpokládat, že v nadcházejících měsících dojde k navýšení poptávky po hypotečních úvěrech, a to právě od klientů, kterým by nastavená pravidla čerpání hypotéky neumožnila. Proti tomu však bude působit růst úrokových sazeb, které se již nyní propisuje do ochlazení poptávky a bude mít podle našeho názoru ještě silnější dopad. Ve firemním sektoru bylo od počátku roku načerpáno již 565 miliard korun nových úvěrů, přesto celkový objem úvěrů neroste tak rychle, jak by se díky tomu dalo očekávat (+3,5 % meziročně). Jednou z příčin může být zvýšené splácení úvěrů z volných finančních prostředků firem, druhou pak disproporce mezi uzavřením smlouvy a skutečným čerpáním úvěru.  

Autor: Lenka Kalivodová, analytička Raiffeisenbank

Datum vytvoření: 30/11/2021

 

linkedin

komentáře
Měnové války naruby Palebná síla SNB je opravdu obrovská - disponuje téměř jedním biliónem eur deviz... Jan Čermák Analytik a ekonom ČSOB
Profile picture for user Jan Čermák
Aleš Michl novým guvernérem ČNB - začíná „holubičí rotace“? Jmenování Aleše Michla signalizuje, že současný guvernér Rusnok u prezidenta neu... Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
Česká ekonomika před invazí ještě rostla, na brzdu šlápne v průběhu jara a léta V Česku nás v posledních týdnech měsíční čísla z průmyslu a z maloobchodu spíše ... Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
nepřehlédněte