Přelom roku znamenal již standardně výrazný propad v celkové bilanční sumě (-8,9 % meziměsíčně), především pak v položce Vklady a úvěry u centrálních bank, což je spojeno s optimalizací bankovních bilancí v závěru roku. V lednové statistice uvidíme minimálně stejný, spíše však ještě výraznější pohyb opačným směrem.

Celkový objem vkladů poklesl v prosinci o 9,1 % meziměsíčně na konečných 5 162 miliard korun. Svou zásadní a tradiční prosincovou roli sehrál segment vládních institucí, ze kterého bylo vyvedeno téměř 500 miliard korun (-62 % meziměsíčně), abychom v následujícím měsíci viděli jejich návrat, plus něco navíc. V meziročním srovnání celkové vklady připsaly 8,9 %, a to díky nebývalému nárůstu vkladů jak na účtech nefinančních podniků (+11,2 % meziročně), tak domácností (+12,1 % meziročně). To svědčí jednak o odložené spotřebě a investicích, které byly v podstatě po celý rok komplikovány restriktivními opatřeními v souvislosti s pandemií Covid-19, tak o vyšší spořivosti vzhledem k nejisté budoucnosti.

Celkové úvěry mírně poklesly o 1,0 % meziměsíčně a uzavřely loňský rok v objemu 3 596 miliard korun. V meziročním srovnání dosáhly tempa růstu 4,2 %. Celkové úvěry poskytnuté nefinančním podnikům vzrostly meziročně o 0,3 %, což je výrazně méně než v roce 2019. Je ovšem důležité zdůraznit, že zpomalení tempa růstu celkových úvěrů nebylo rozhodně způsobeno nízkou dynamikou nových obchodů. V souhrnu bylo firmám v loňském roce poskytnuto 421,6 miliardy korun nových úvěrů, což je o 0,9 % více než v nekrizovém roce 2019.

Značnou měrou k tomu přispěl neuvěřitelný závěr roku, kdy v prosinci načerpaly firmy více než 50 miliard korun nových úvěrů. Úvěry poskytnuté obyvatelstvu v porovnání s rokem 2019 ještě zrychlily tempo růstu na 6,9 % meziročně a tvoří již 49 % všech úvěrů poskytnutých v rámci bankovního sektoru. Tahounem růstu zůstaly hypoteční úvěry, které v celkovém objemu vzrostly o 8,6 % meziročně. Vysoká dynamika nových úvěrů pokračovala i v prosinci, kdy bylo poskytnuto téměř 26 miliard korun nových hypoték, což je jen lehce pod úrovní rekordního října 2018.  

V souhrnu tak nově poskytnuté hypotéky v loňském roce pokořily rekord s objemem 250,2 miliardy korun, což je o třetinu více než v roce 2019. Nutno však podotknout, že svou roli v tom sehrály stále vysoké ceny nemovitostí, v jejichž důsledku nadále roste průměrná výše hypotéky. Ta aktuálně dosahuje již bezmála 3 milionů korun. Nejhůře se s aktuální ekonomickou situací vyrovnává segment spotřebitelských úvěrů. Poptávka po nich značně poklesla v důsledku odložené spotřeby domácností, a to se projevilo v objemu nově čerpaných úvěrů, který zůstal o více než 12 % nižší ve srovnání s rokem 2019.

Autor: Lenka Kalivodová, analytička Raiffeisenbank