Celkem 20 % studentů chce začít podnikat hned po maturitě, odhalil průzkum Mladí a podnikání, který si nechala zpracovat Česká spořitelna. Ve větší míře jde o studenty středních odborných škol a odborných učilišť (24 %), protože gymnazisté míří nejprve na vysoké školy a o podnikání před dvacátými narozeninami přemýšlí jen 12 % z nich.

„Neplatí, že by o podnikání stáli méně. Je pro ně stejně lákavé jako pro jejich vrstevníky z odborných škol a učilišť, jen chtějí napřed vystudovat vysokou školu a do vlastního byznysu se pustit až potom,“ upřesňuje Adam Daniel, který se v České spořitelně věnuje finančnímu vzdělávání.

Jako hlavní motivaci k podnikání zmiňovali studenti možnost dělat něco, co je opravdu baví, vydělat si více peněz a mít větší svobodu. Z průzkumu vyplynul i další pozitivní fakt: na ty nepodnikavé, kteří mají raději stereotyp a nechají se vést podnikavými lidmi v okolí, ostatní studenti nepohlíželi nijak negativně. Podnikavost je v očích dnešních středoškoláků volbou, nikoliv nutností.

Fakt, že se počet mladých podnikatelů na celkovém počtu podnikajících lidí v České republice zvyšuje, potvrzuje i Věra Kameníčková z Czech Credit Bureau (CRIF). „Lidé do 30 let tvořili 52 % z celkového počtu osob, které v roce 2022 začaly s podnikáním. Zvyšuje se nejen podíl mladých podnikatelů na jejich celkovém počtu, ale tato věková skupina vykazuje i nejvyšší počet nově vzniklých podnikatelů na jednoho zaniklého. V roce 2022 připadlo na 10 zaniklých podnikatelů ve věku 18 až 30 let plných 105 nových podnikatelů ve stejné věkové skupině,“ popisuje Věra Kameníčková a dodává, že nejrychleji rostou počty mladých podnikatelů v Praze a Zlínském kraji.

Jsou ale i středoškoláci, kteří se do byznysu vrhnou ještě před maturitou. Maria Šimůnková potkala Jakuba Rychlého na soustředění soutěže Středoškolák roku, když jí bylo 17 let a Jakubovi 18. Zapovídali se a napadlo je, že by mohli začít pomáhat vrstevníkům s finanční gramotností. Vymysleli projekt a o měsíc později už se s ním hlásili do soutěže pro středoškoláky Soutěž a podnikej. V průběhu soutěže dostal jejich nápad reálnější podobu, ale bez podpory přidělené mentorky by ho asi nedotáhli. „Nedopadli jsme nijak hvězdně, nepostoupili jsme ani do celostátního kola. Naše mentorka nás ale přesvědčovala, abychom to nevzdávali – a tak jsme ji poslechli,“ směje se Maria.

Aby získali další pohledy na věc, přihlásili svou aplikaci Nekrachni ještě do několika dalších akcelerátorů, například do Social Impact Award. „Během něj jsme se ujistili, že jdeme správným směrem a že chceme být neziskem. Nekrachni jsme pak oficiálně založili koncem léta 2021,“ vzpomíná Maria. Jejich aplikaci už používají tisíce mladých lidí a největší síla projektu spočívá právě v tom, že potřeby středoškoláků řeší prostřednictvím aplikace, sociálních sítí a newsletterů jejich vrstevníci. Letos hospodaří Nekrachni s rozpočtem 2,5 milionu korun, které získal od velkých firem. Na projektu momentálně spolupracuje 36 lidí a všichni fungují na dálku, protože část studentů včetně zakladatele Jakuba odjela v rámci Erasmu studovat do zahraničí.

Anna Hašlarová, programová manažerka akcelerátoru Social Impact Award, který pomáhá mladým lidem do 30 let rozjíždět společensky prospěšné podnikání, uvádí ještě jeden zajímavý postřeh. Mantrou dnešních mladých lidí zdaleka není jen vytvořit jednorožce, tedy startup, jehož tržní hodnota přesáhne miliardu dolarů. „Mladí dokážou velmi dobře a rychle reagovat na aktuální společenskou situaci. A své podnikání se pak snaží vést tak, aby mělo pozitivní dopad na společnost. Viděli jsme to například během posledního ročníku Social Impact Award. Zhruba polovina nejúspěšnějších projektů se věnovala tématu duševního zdraví, k čemuž je vedla osobní zkušenost i obrovský nárůst psychických problémů mladých Češek a Čechů v době pandemie.“

Část mladých tak stále více přemýšlí o podnikání, které bude řešit reálné problémy lidí a přinese hodnotu celé společnosti. O těchto projektech se ve světě byznysu začalo hovořit jako o zebrách, jejichž další výhodou je, že se jim daří lépe přežít i během krize. A nejen přežít, ale i růst, protože se umějí přizpůsobit a odpovídají na reálné potřeby trhu. Zebry navíc často mívají stejně jako jednorožci velmi dobré technologické zázemí.

To potvrzuje i Anna Hašlarová. „Poslední ročník Social Impact Award stál na zajímavých aplikacích, ať už šlo o Tinder pro mámy, chatbota pro duševní zdraví nebo vítězný projekt Animi, který pomáhá lidem s alexithymií. Právě Animi má podle nás i globální potenciál, protože tenhle problém postihuje 10 % populace a aplikace přináší řešení i pro terapeuty, kteří si s těmito pacienty často nevědí rady.“ Do dalšího ročníku programu Social Impact Award se mohou hlásit všechny potenciální zebry neboli společensky prospěšné projekty, jejichž zakladatelům je méně než 30 let a pro svůj projekt zatím nezískali finanční podporu vyšší než 3 tisíce eur. Uzávěrka přihlášek je do 20. května 2023.

Zhruba 90 % středoškolských studentů se podle úvodního průzkumu také shoduje v tom, že je důležité podnikavost a podnikání podporovat. Podle nich ale tuhle roli plní spíše rodiče než škola. Problematice se podrobněji věnuje například Asociace podnikavé Česko, která letos na jaře chystá zveřejnit mapu rozvoje podnikavosti ve vzdělávacím systému na úrovni základních i středních škol. „Rádi bychom tak vytvořili jakýsi rozcestník pro učitele, ředitele či zřizovatele škol a rodiče, aby byli schopni pro své žáky a děti najít nejvhodnější vzdělávací řešení. Chceme jednotlivé aktéry propojovat a nabízet jim vzájemnou inspiraci v tom, jak podnikavost a kreativitu v dětech a na školách rozvíjet,“ uzavírá ředitelka Asociace podnikavé Česko Anna Kačabová.