Česká společnost ekonomická uděluje cenu „Mladý ekonom“ ekonomům do 30 let věku, kteří se do soutěže přihlásí zasláním své původní odborné práce. ČSE dále uděluje „Cenu Karla Engliše“ za nejlepší práci zabývající se českou hospodářskou politikou. Čestným uznáním může být rovněž oceněna práce autora do 25 let věku, který nebyl ČSE v minulosti oceněn. Sponzorem soutěže „Mladý ekonom“ je Rada vědeckých společností ČR.

Vítězná práce Mykoly Babiaka, který studuje na CERGE-EI v Praze, je z oblasti finanční ekonomie a podtrhuje význam zobecněné averze ke zklamání (GDA) v modelech oceňování aktiv. Autor zkoumá příčiny pozorovaných prémií spojených s cenami derivátů a zjišťuje, že investoři jsou ochotni platit vysokou prémii, aby se zajistili proti nepříznivému vývoji ekonomických fundamentů. V autorem prezentovaném modelu mají agenti větší averzi vůči ztrátám oproti tomu, nakolik preferují zisky. Jejich spotřeba a portfoliové volby jsou tak robustní vůči jejich asymetrickým preferencím. Tento mechanismus vysvětluje vysoké rizikové prémie.

Druhé místo v soutěži Mladý ekonom získal Nikoloz Kudashvili (CERGE-EI) za práci „Sources of Statistical Discrimination: Experimental Evidence from Georgia“. Autor prostřednictvím terénního experimentu realizovaného mezi gruzínskými pronajímateli půdy zkoumá zdroje statistické diskriminace vlivem rozdílné důvěry v zahraniční a domácí investory. Jeho výsledky ukazují, že nájemní cena půdy požadovaná pronajímateli je v případě zahraničních investorů přibližně o 50 % vyšší, než u domácích investorů, míra diskriminace je však výrazně nižší, naznačují-li zahraniční investoři ochotu hledat i mezi jinými pozemky a uhradit nájemní cenu předem. To znamená, že diskriminace je většinou dána stereotypy ohledně nákladů na hledání a platební spolehlivosti zahraničních investorů. Prostor pro diskriminaci založenou na preferencích, tedy animozitě vůči specifické skupině lidí, je tak žádný nebo velmi malý.

Třetí místo v soutěži Mladý ekonom získali Martin Hodula (VŠB-TU Ostrava) a Lukáš Pfeifer (ČNB a Ambis, a.s.) s prací „An Alternative Indicator for Setting the Countercyclical Capital Buffer under IRFS9: The Case of the Czech Republic“. Tato práce reaguje na nedávné výzkumy, dle kterých může nový koncept očekávaných ztrát, využívaný pro účely stanovení opravných položek, zvýšit procykličnost bankovního sektoru. V článku je představen nový indikátor finančního cyklu, který na rozdíl od dosud využívaných indikátorů odráží cyklická rizika spojená s novým konceptem a zohledňuje obezřetnost bank během cyklu. Navrhovaný indikátor je proto vhodným doplňkem ke stávajícím přístupům pro stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. To potvrzují i výsledky několika ekonometrických cvičení, z nichž plyne, že navrhovaný indikátor přispívá k přesnějšímu vyhodnocení budoucích systémových rizik, dává makroobezřetnostní autoritě větší prostor pro rozhodování a znázorňuje podhodnocení rizik bankami během finančního boomu.

Cenu Karla Engliše zabývající se českou hospodářskou politikou obdržela Dominika Kolcunová (IES FSV UK a ČNB). V článku nazvaném „Estimating the Effective Lower Bound for the Czech National Bank’s Policy Rate“ se autorka zabývá odhadem efektivní dolní hranice pro úrokové sazby České národní banky.  Efektivní dolní hranice je determinována hodnotou, pod kterou by byla držba hotovosti výhodnější než vklady s negativním výnosem, a je odhadnuta na základě nákladů na uskladnění a pojištění hotovosti, nákladů na ztrátu pohodlnosti, která je spojena s elektronickými platbami, a na základě přímých nákladů na ziskovost bank. Celkově autorka odhaduje, že efektivní dolní hranice leží pod hodnotou -1%. Práce rovněž ukazuje, že negativní úrokové sazby by nestačily na takové uvolnění měnových podmínek, jaké bylo dosaženo kurzovým závazkem ČNB.

Cenu prezidenta ČSE pro autory do 25 let získal Petr Pleticha (IES FSV UK a IDEA při CERGE-EI) za příspěvek „Entrepreneurship in the Information Age: An Empirical Analysis of the European Regions“. V této práci autor analyzuje vztah mezi digitalizací a podnikáním v Evropě. Nižší růst produktivity pozorovaný v posledních letech vyvolává otázky týkající se šíření technologií. Autor zkoumá podnikání jako jeden z kanálů šíření technologií a zaměřuje se na technologický pokrok v oblasti digitalizace. Podle jeho výsledků je digitalizace spojena s vyšší mírou zakládání podniků a také s nižší pravděpodobností přežití. Tento vztah se liší v čase a prostoru. Veřejné politiky a strategie podniků tak mohou zvažovat komplementaritu mezi digitalizací a podnikáním.

Ceny byly slavnostně předány na Valném shromáždění ČSE, které se konalo 30. listopadu 2017 na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Ceny předal prezident ČSE prof. Martin Macháček.