Přejít k hlavnímu obsahu
BRRD: Nová regulace krizového řízení bank
Dne 15. dubna 2014 přijal Evropský parlament směrnici č. 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (dále jen „BRRD“ nebo „směrnice“). Dne 12. června 2014 byla BRRD publikována v Úředním věstníku Evropské unie.

BRRD stanoví nový jednotný regulatorní rámec krizového řízení úvěrových institucí a investičních podniků (tj. v našem legislativním prostředí bank, družstevních záložen a obchodníků s cennými papíry), který vychází z nedávných negativních zkušeností spojených se záchranou velkých bank postižených finanční krizí. BRRD je tak (vedle např. CRD IV, CRR, MiFID II, MiFIR, AIFMD, EMIR, REMIT ad.) dalším z legislativních počinů v oblasti regulace finančního trhu, kterým evropský normotvůrce reaguje na poslední finanční krizi. V případě BRRD se pak jedná o soubor opatření, které mají zabránit jak neřízenému bankrotu finančních institucí (jako tomu bylo např. v případě Lehman Brothers), tak bezprecedentní vlně pomoci z veřejných rozpočtů (bail out) poskytnuté členskými státy těm bankám, které byly považovány za „příliš velké, aby padly“ (too big to fail).

BRRD tak doplňuje evropskou úpravu obezřetnostních požadavků bank a obchodníků s cennými papíry (včetně kapitálových požadavků, pravidel pro likviditu a zadlužení), jejichž dodržování má zabránit vzniku krizové situace těchto finančních institucí a která je obsažena především ve směrnici CRD IV a nařízení CRR. Pro členské státy eurozóny představuje BRRD rovněž jeden z legislativních „základních kamenů“ nově vznikající bankovní unie.

Nové povinnosti podle BRRD pro „zdravé“ banky

BRRD v rámci preventivních opatřeních ukládá bankám povinnost vypracovat ozdravné plány, individuálně nebo v rámci skupiny, obsahující opatření, které by měla banka přijmout za účelem nápravy své finanční situace, pokud dojde k jejímu závažnému zhoršení. Ozdravné plány budou vycházet z více variant scénářů makroekonomických a finančních obtíží a pro tyto situace budou zahrnovat podmínky včasného uplatnění ozdravných opatření a postupů. Tyto plány nesmí v souladu s principy BRRD předpokládat přístup k mimořádné veřejné podpoře (bail out).

Příslušné orgány budou dále ve spolupráci s dohledovými orgány vypracovávat plány pro řešení krize (resolution plans). Plán řešení krize stanoví opatření, která bude příslušný orgán moci přijmout v rámci řešení krize, součástí bude i analýza za jakých podmínek by banka mohla požádat o využití facilit centrální banky a určovat aktiva, která by měla posloužit jako zajištění (nikoli však o bail out)).

Další povinností bank bude pravidelně přispívat do národního fondu pro řešení krize. Účelem tohoto fondu je, aby se i samotný bankovní sektor částečně podílel na nákladech spojených s krizovým managementem bank a sanací vzniklých škod. Cílová částka, kterou by měl fond získat do konce roku 2024, představuje 1 % hodnoty pojištěných vkladů všech bank povolených na území příslušného členského státu. V případě států eurozóny budou v roce 2016 tyto fondy nahrazeny Jednotným fondem pro řešení krize (Single Resolution Fund). Výše příspěvků by měla být úměrná podílu celkových závazků banky po odečtení pojištěných vkladů na úhrnných závazcích (bez započtení kapitálu) všech povolených bank v daném státě. Tato částka by se dále měla upravit v závislosti na rizikovém profilu dané banky.

BRRD se rovněž poměrně zásadním způsobem promítne i do financování bank, jejich provozu (např. minimálními požadavky na kapitál a způsobilé dluhy – srov. čl. 45 a násl. BRRD) a v některých případech ovlivní i složení jejich akcionářské struktury.

„Včasný zásah“

Pod pojmem „včasný zásah“ (early intervention, Anwendung der Mindestanforderung) BRRD rozumí soubor opatření, které může orgán dohledu použít vůči bankám, které se ocitly v nepříznivé, avšak řešitelné, finanční a ekonomické situaci. Jde tedy o soubor „soft“ nástrojů (v porovnání s nástroji krizového řízení podle hlavy IV BRRD), které může orgán dohledu použít vůči bance, která neplní některá pravidla obezřetného podnikání (např. kapitálové požadavky, pravidla likvidity atd.), nebo u níž hrozí, že nebude v dohledné době tyto požadavky plnit např. z důvodu rychle se zhoršujících likvidní situace, rostoucí míry externího financování, nesplácených úvěrů nebo koncentrace expozic.

Obecné zásady krizového řízení bank podle BRRD

BRRD stanoví obecné zásady krizového managementu bank, jež lze shrnout takto:

a)     nejprve nesou ztráty akcionáři banky v selhání;

b)     po nich nesou ztráty věřitelé banky v selhání v souladu s pořadím priority jejich pohledávek;

c)     vedoucí orgán a vrcholné vedení banky v selhání jsou vyměněny, s výjimkou těch případů, kdy je jejich úplné nebo částečné zachování považováno za nezbytné pro dosažení účelu krizového řízení banky;

d)     vedoucí orgán a vrcholové vedení banky v selhání mají povinnost poskytnout veškerou nezbytnou pomoc pro dosažení účelu krizového řízení;

e)     věřitelům stejné třídy se dostane rovného zacházení;

f)      žádnému věřiteli nevzniknou větší ztráty, než jaké by mu vznikly, pokud by banka v selhání vstoupila do „běžného“ insolvenčního řízení; a

g)     pojištěné vklady jsou plně chráněny.

Účel instrumentů krizového řízení bank a podmínky jejich aplikace

Instrumenty krizového řízení bank mohou příslušné orgány aplikovat pouze ve vztahu k bankám, které jsou v tzv. selhání, nebo jimž selhání hrozí. Podle BRRD mají příslušné orgány používat instrumenty krizového řízení (nazývané jako „opatření k řešení krize“) bank vždy s ohledem na konkrétní okolnosti jednotlivé banky v selhání, a to k dosažní následujících cílů:

a)     kontinuita „zásadních funkcí“, jimiž se rozumí činnosti, služby nebo operace, jejichž přerušení by v jednom nebo více členských státech pravděpodobně vedlo k narušení služeb, jež mají zásadní význam pro reálnou ekonomiku, nebo k narušení finanční stability, se zvláštním ohledem na nahraditelnost těchto činností, služeb či operací. Konkrétní kritéria pro určení těchto činností, služeb a operací pak stanoví Komise v prováděcím předpisu;

b)     zabránění významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém, jimiž jsou zejména šíření krize;

c)     ochrana veřejných finančních prostředků především tím, že se banky nebudou moci spoléhat na mimořádnou finanční podporu z veřejných zdrojů (bail out);

d)     ochrana vkladatelů požívajících ochrany podle směrnice č. 2014/49/EU, a investorů požívajících ochrany podle směrnice č. 97/9/ES; a

e)     ochrana finančních prostředků a aktiv klientů.

Zvláštní správce

Jmenování zvláštního správce (special manager) příslušným orgánem je jedním z opatření krizového řízení bank (nikoli však „opatřením k řešení krize“). Zvláštní správce musí mít potřebnou kvalifikaci, schopnosti a znalosti, které jsou nezbytné k výkonu jeho funkce. Zvláštní správce je jmenován nejvýše na jeden rok. Tuto dobu lze prodloužit pouze ve výjimečných případech, pokud příslušný orgán shledá, že podmínky pro jmenování zvláštního správce nadále trvají.

Zvláštní správce je nadán jak právy a pravomocemi akcionářů, tak statutárního orgánu příslušné finanční instituce a podléhá pouze kontrole příslušného orgánu, který jej může kdykoli odvolat.

Nástroj převodu činnosti (sale of business tool)

Dalším nástrojem k řešení krize je pravomoc příslušného orgánu převést bez svolení akcionářů banky v režimu krizového řízení jejich akcie (či jiný nástroj představující účast na takové bance) či její aktiva, práva nebo závazky na třetí osobu – kupujícího. Tímto způsobem mohou být převedena veškerá aktiva, práva nebo závazky banky v režimu krizového řízení nebo pouze jejich část. Převod se tedy bude týkat zejména systémově důležitých služeb nebo životaschopné části podnikatelské činnosti banky v režimu krizového řízení.

Výtěžek z prodeje akcií získaný od kupujícího bude po odečtení nákladů vyplacen majitelům převáděných akcií. Jsou-li převáděna aktiva, práva nebo závazky, bude výtěžek z takového převodu použit ve prospěch banky v režimu krizového řízení.

Překlenovací instituce (bridge bank)

Překlenovací institucí (bridge bank, bridge institution) se podle BRRD rozumí právnická osoba, která je:

a)     zcela nebo částečně vlastněna jedním nebo více orgány veřejné moci příslušného členského státu a je ovládána příslušným orgánem; a (kumulativně)

b)     vytvořena za účelem získání a držení

(i)     akcií nebo jiných kapitálových nástrojů vydaných bankou v režimu krizového managementu nebo

(ii)    některých nebo všech aktiv, práv a dluhů jedné nebo více bank v režimu krizového řízení, a to za účelem zachování zásadních funkcí a následnému prodeji banky v režimu krizového managementu.

Překlenovací instituce sice představuje dočasný nástroj krizového řízení bank, měla by však být provozována jako životaschopný fungující podnik (viable going concern). Zároveň by však měla být co nejdříve, (ve lhůtě stanovené BRRD, a jakmile pro to nastanou vhodné podmínky) vrácena na trh nebo zlikvidována. Jako příklad instrumentu krizového řízení bank fungujícím na podobných principech jako překlenovací instituce podle BRRD lze uvést např. německý Zvláštní stabilizační fond finančního trhu (Sonderfonds Finanzmarktstabilisierung – SoFFiN).

Oddělení aktiv (good bank/bad bank)

Tento nástroj krizového managementu bank spočívá v oddělení (asset separation) neproblematických aktiv banky v selhání od jejích znehodnocených aktiv a aktiv s nedostatečnými výsledky a v jejich převodu příslušným orgánem na tzv. společnost pro správu aktiv (jde o určitou obdobu např. „naší“ Konsolidační banky Praha a jejího právního nástupce České konsolidační agentury). Tento nástroj by měl být používán pouze ve spojení s ostatními instrumenty řešení krize, aby banka v selhání nezískala neoprávněnou soutěžní výhodu.

Společností pro správu aktiv se pak podle BRRD rozumí právnická osoba, která:

a)     je zcela nebo částečně vlastněna jedním nebo více orgány veřejné moci příslušného členského státu a je ovládána příslušným orgánem;

b)     byla založena za účelem přijetí části nebo všech aktiv, práv a závazků jedné nebo více institucí v režimu řešení krize nebo překlenovací instituce.

Rekapitalizace z vlastních zdrojů banky (Bail in)

Tzv. bail in je jedním z klíčových nástrojů BRRD pro řešení krize. Zjednodušeně se jedná o mechanismus, pomocí kterého může dojít k odpisu nebo snížení dluhů banky v selhání, případně ke konverzi jejího dluhu na kapitál. Účelem tohoto nástroje je „přenos“ nákladů na záchranu banky v selhání na její akcionáře a věřitele, kteří se mají primárně podílet na nákladech spojených s ozdravením banky v selhání. Bail in by měl proto fungovat i jako určitá motivace pro akcionáře a významné věřitele banky, aby za běžného stavu sledovali její finanční zdraví.

Předmětem rekapitalizace by mělo být co nejširší spektrum nezajištěných dluhů banky v selhání, výjimku by však měly tvořit např. pojištěné vklady, dluhy vůči zaměstnancům, dluhy za zboží a služby nezbytné pro provoz banky či dluhy z důchodového systému.

Rekapitalizace by měla probíhat způsobem, který respektuje rovnocenné zacházení s věřiteli a zákonné pořadí pohledávek v insolvenčním řízení. Ztráta by měla být absorbována primárně pomocí regulatorního kapitálu, následně by ji měli nést akcionáři cestou zrušení či převodu akcií či naředěním (dilutací) jejich akciových podílů. Pokud by tato opatření byla shledána nedostatečnými, mělo by dojít ke konverzi a odpisu dluhů (primárně těch podřízených).

Libor Němec, Advokát , Glatzová&Co.

Jarmila Tornová, Advokátní koncipientka, Glatzová&Co.

 

Datum vytvoření: 28/11/2014
Libor Němec - vedoucí advokát Glatzova & Co.

VSFS

Komentáře komentáře
ECB zvýšila sazby nejvíce od vzniku eurozóny, ČNB ji asi následovat nebude ČNB se naopak otáčí a možná již otočila zcela opačným směrem. Holubičí obrat v b... Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
ČNB přešlapuje na místě, dalšímu růstu sazeb se nevyhne Inflace se v červnu pohybovala více než dva procentní body nad jarní prognózou a... Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
Vysoká inflace začíná měnit chování spotřebitelů Meziroční srovnání je však v tomto případě poněkud zavádějící v důsledku konce l... Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas
Profile picture for user Petr Dufek