Volby do Evropského parlamentu v předstihu možná finanční trhy trochu znejistěly, ale po víkendovém oznámení výsledků bude toto téma pravděpodobně rychle zapomenuto. Protievropské či nacionalistické strany sice posílily, ale proevropské síly si ponechyly více než dvoutřetinovou většinu, která jim umožní vytvoření funkční koalice. Bude to těžší než dříve, neboť evropští lidovci a socialisté se budou muset opřít i o liberály nebo zelené, ale i tak se trhy s výsledkem voleb podle nás prozatím spokojí, pokud nevyvstanou nové problémy. Formování koalice bude zajímavé kvůli jmenování nového šéfa Evropské komise, které může nepřímo ovlivnit i jméno budoucího prezidenta ECB. Toho sice volí Evropská rada, ale předpokládáme tendenci k politické vyváženosti vedoucích jmen EU. 

Klíčové téma obchodní války USA - Čína neslibuje rychlé rozuzlení. Jsou tu drobné poznámky z Číny, že by se rozpory měly řešit jednáním atp., ale Donald Trump spíše hrozí, než by trhy uklidňoval. V rámci své návštěvy Japonska prohlásil, že by Čína chtěla dohodu, ale USA na to nejsou připraveny. Zároveň varoval, že cla mohou jít nahoru velmi výrazně a snadno. Americký prezident dále doplnil už známou frázi, že věří v budoucí skvělou dohodu s Čínou, která neunese "stovky miliard dolarů" na clech. 

Na nová data bude začínající týden poměrně chudý. Zmínit se můžeme o revizi amerického HDP, tamních průzkumech spotřebitelské důvěry nebo čínském indexu PMI. Nic podstatného nevyjde z eurozóny, která se přitom může stát předmětem spekulací o budoucí podobě měnové politiky. ECB zasedá příští týden a její nová projekce ukáže, zda banka stále ještě věří v odraz vzhůru ve druhém pololetí.

V rámci výsledkové sezóny za 1Q19 jsou na programu týdne skutečně už jen ti poslední opozdilci na čele s Uberem, který se poprvé představí v roli veřejně obchodované společnosti.

Mimo to začínáme týden v korporátní sféře M&A bombou v podobě navrhované fúze mezi automobilkami Renault a Fiat-Chrysler. O konsolidaci v evropském automobilovém sektoru se mluví už dlouho, dokonce se často skloňuje právě Fiat-Chrysler. Ovšem spíše v roli akvizičního cíle, nikoliv konsolidátora. Rozhodnutí nejspíš urychlily rostoucí náklady související se stále náročnějšími regulatorními požadavky a přechodem na elektrický pohon, potažmo autonomní řízení vozidel. Představenstvo Renaultu se návrhem Fiatu bude zabývat dnes. 

Pokud by spojení dopadlo, vznikla by třetí největší automobilka na světě, která by z bronzové příčky vytlačila americkou GM (jedničkou a dvojkou by zůstaly VW a Toyota). Kupní síla vůči subdodavatelům v kombinaci s nákladovými synergiemi by měla vést k roční úspoře až 5 mld. EUR, dosažitelné od druhého roku po fúzi. Spojením by vznikl výrobce s roční produkcí bezmála 9 mil. vozů, tržbami na úrovni 170 mld. EUR a provozním ziskem přesahujícím 10 mld. EUR.       

Dle návrhu by byla vzniklá entita zastřešena nizozemským holdingem, v němž by akcionáři obou automobilek kontrolovali shodný 50% podíl. Navrhovaný je až trojitý listing, v Miláně, Paříži a NY. Ještě před případným uzavřením dohody by si akcionáři Fiatu měli přijít na dividendu ve výši
2,5 mld. EUR.