Hlavní pozornost finančních trhů bude i během následujících obchodních dní poutat nejvíce obchodní spor USA a Číny, který postupně dostává stále více rozměrů. Jedním z nich je obnovené tažené proti Huawei, která se dostala pod sankce na obchodování s americkými firmami. Zatímco dosud hlavní úder směřoval k síťové infrastruktuře, která údajně může sloužit ke špionážním účelům, nyní se dostává i na další business linku firmy - mobilní telefony. Google omezil dostupnost aktualizací Androidu a svých služeb, což bude pro Huawei dost výrazný problém.

Huawei je klíčovým technologickým hráčem v čínské ekonomice a americký útok míří výš, než se zdá. Proto je pro nás nyní zásadní otázkou, zda veškerá opatření budou naplno uplatněna, nebo dojde na slova amerického ministerstva obchodu, že restrikce budou zmírněny tak, aby nedošlo k narušení provozu sítí a zařízení. V opačném případě by asi bylo na čase přemýšlet o další čínské odvetě, která by mohla jít i proti zájmům jednotlivých amerických firem, bojkotu amerického zboží atp. Výzvy k vlastenectví z minulého týdne by tomu i nasvědčovaly.

Druhou zajímavou linkou sporu je jeho nadnárodní přesah. Přebytek vzájemného obchodu má s USA kdekdo a tím se pro Donalda Trumpa automaticky stává nepřítelem okrádajícím Američany. Naposledy jsme ale viděli odložení cel na auta i kroky směrem k dohodě se severoamerickými zeměmi. Znamená to, že by mohly být USA mírnější i vůči Číně, nebo si spíše budují možnou podporu, aby na ni mohly vyvinout větší tlak? Zatímco z trhu cítíme naděje na první variantu, my se přikláníme k té druhé. Ovšem na pevnou koalici to nevypadá; přece jen, těch BMW a mercedesů se po Fifth Avenue prohání pořád hodně...

Co se týče čínských kroků, jde jednak o odvetná opatření a dále o opatření na podporu ekonomiky, aby mohla lépe čelit tlaku. Obojí se střetává u možnosti oslabit vlastní měnu. Podle víkendového prohlášení chce ovšem Čína udržovat stabilitu jüanu v rozumných mezích. Domníváme se, že není oslabení měny vyloučeno a Čína by se o něj ani nemusela příliš snažit. Nejprve však musí zajistit, aby tím dál nezkomplikovala pozici firmám, které mají velké dluhy v dolarech. Prozatím tedy s výrazným oslabením jüanu nepočítáme.

Ropný trh pozorně sleduje napětí kolem Íránu, jehož stupňování tlačí ceny vzhůru. Vedle toho je tu ale také prohlášení saúdského ministra pro energii, podle něhož v OPEC panuje shoda na zachování omezené produkce, tak aby lehce klesaly zásoby.

V Evropě se stále více sleduje politické dění před blížícími se volbami do EP. Ty se konají v druhé půli týdne a budou soubojem pro- a protievropských sil. Trhy může strašit zejména druhá skupina a její agresivní předvolební rétoriky.

Co se týče nových makrodat, je tento týden volnější. Důležité budou předběžné indexy nákupních manažerů z eurozóny v kombinaci s německým indexem Ifo. Trh je v očekáváních mírně optimistický. V případě amerických objednávek zboží dlouhodobé spotřeby se dá čekat značný propad už kvůli tomu, že Boeing podle zpráv v tisku za duben neprodal ani letadlo. Bez dopravních prostředků by však objednávky mohly mírný nárůst vykázat. Kromě čísel máme v kalendáři ještě zápis z posledního zasedání Fedu a vystoupení několika jeho představitelů.

Výsledková sezóna za 1Q19 je v tuto chvíli celkem zdárně za námi. Jejímu závěru bude tradičně dominovat maloobchod. Potenciálně nejzajímavějším oznámením týdne by měl být čtvrteční Kraft Heinz, jehož únorová sada čísel se nedá nazvat jinak než katastrofou.

Při této příležitosti si dovolíme krátké ohlédnutí. Celkově vzato, výsledková sezóna nedopadla až tak špatně, jak malovaly tržní odhady. Z očekávaného -4% yoy poklesu zisků nakonec zbyla kladná nula
(+0,6 % yoy), o níž se přičinily zejména sektory zdravotnictví, průmyslu, komunikací a financí.

Problematičtější se ukázaly být korporátní výhledy pro další kvartál. V jejich světle byl pak podobně jako během předešlé výsledkové sezóny setrvale revidován tržní konsenzus pro stávající kvartál, aby se v druhé polovině výsledkové sezóny oděl do červeného (aktuálně -2% yoy).

Příznačným pro 1Q19 byl dlouho vyhlížený tlak na korporátní profitabilitu, který je výsledkem rostoucích výrobních nákladů (především cen vstupů – komodit, práce, ale také úroků) a nepříznivých měnových vlivů (čili silného dolaru). Čistá marže klesla v 1Q19 meziročně v průměru o 44 bps. V tomto směru by byl dalším olejem do ohně případný nástup nových až 25% cel na veškerý čínský dovoz do USA, který by mohl (ceteris paribus) smazat většinu z očekávaného oživení korporátních zisků v 2H19. V takovém případě by pro ochranu marží bylo potřebné plošné zvýšení (prodejních) cen o cca 1 %. Další eskalace obchodní války představuje největší riziko pro polovodičový sektor, jenž odvozuje z Číny až polovinu celkových tržeb.