Pro tržní vývoj během tohoto týdne bude podle nás zásadním tématem postup otevírání ekonomik, ale spolu s tím také rychlost, s jakou se aktivita může opětovně vracet. V obojím je trh evidentně dost optimistický a je třeba sledovat oblasti, kde by se případně mohl zklamat.

V USA se rýsuje další balík fiskální pomoci pro malé firmy, zprávy upřesňující postupné uvolňování opatření budou zřejmě chodit pravidelně dál. Firmy sice většinou odmítají dávat jakékoli výhledy, ale jejich výsledky aspoň naznačují hloubku problémů, které se už dotkly prvního kvartálu.

Co se týče makrodat, během týdne začnou vycházet předběžné indexy nákupních manažerů už za duben. Podle odhadů by měla mít omezení proti šíření koronaviru drtivý dopad na aktivitu a v průzkumech by se to pak projevilo dalším citelným poklesem PMI. Služby na tom jsou přitom hůře než průmysl.

Vedle tradičně sledovaných indexů z Německa, Francie nebo Británie je třeba se zaměřit také na německé Ifo, případně PMI z USA. Tam ale čekáme větší efekt od statistiky nových objednávek zboží dlouhodobé spotřeby. Jejich březnový propad bude vedle průzkumů "tvrdou" indikací útlumu investiční aktivity amerických firem.

Zmíněná data postihují maximálně současnou situaci, nikoli budoucí. Ovšem i míra ekonomického propadu je podle nás důležitou proměnnou, třebaže ji trhy až tolik neřeší a hledí vpřed. V ekonomikách s recesí vždy dochází ke strukturálním změnám, a čím hlubší propad je, tím větší změny se dají čekat. Následně pak tato proměna ovlivní i rychlost, s jakou se aktivita dokáže vracet výš. Z tohoto pohledu považujeme za důležité sledovat indikace toho, jak se po odstraňování omezení mění chování spotřebitelů i firem.

Úvod výsledkové sezóny za 1Q19 v režii velkých amerických bank byl dle očekávání slabý. Bezmála 7 mld. USD nových rezerv u JPMorgan působí vskutku hrozivě. Na rozdíl od přicházejících makrodat, kde nám povětšinou schází jakékoliv rozumné historické srovnání, však můžeme v tomto případě nahlédnout do minulosti a zasadit tak tato čísla do určitého historického a ekonomického kontextu.

Během Velké finanční krize jsme se u JPMorgan dostali na úroveň 7 mld. USD rezerv poprvé již ve 3Q08, tedy v čase pádu Lehman Brothers. S krachem hypotečního a úvěrového trhu se ovšem situace rychle vyhrotila a již počátkem roku 2009 banka vytvářela rezervy o objemu cca 10 mld. USD. K 7 mld. USD se pak vrátila až počátkem roku 2010, přičemž něco, co se blíží „normálu“, připomínalo až 2H10. V té době měly akcie banky své dno samozřejmě dávno za sebou. I na této krátké případové mikrostudii jde dobře vidět, že v současné situaci bude rozhodující především délka recese (o hloubce už nějakou představu máme). O té zase rozhodne délka pandemie, resp. zdravotních a hospodářských protiopatření, čímž se vracíme na začátek úvodníku.  

Co se týče začínajícího týdne, ten by z hlediska korporátních výsledků přece jenom nemusel vyznít až tak špatně jako ten předešlý, neboť taktovku postupně převezmou technologie, zdravotnictví a telekomunikace, jejichž podnikání přece jenom není zasaženo až tak výrazně.

Společnost Disney pozastavila výplaty pro přibližně 100 tis. svých zaměstnanců, což je skoro polovina její pracovní síly. Zprávu uveřejnil v neděli deník Financial Times. Mělo by se jednat především o pracovníky zavřených zábavných parků a hotelů, kteří nyní přejdou na vládní podporu. Pro společnost to představuje úsporu 500 mil. USD měsíčně, neboli
30 % provozních nákladů. Jsme však zvědaví na odpověď regionálních politiků a odborů, jelikož šetřit na bonusech pro management nebo na dividendách (1,5 mld. USD) se zatím Disney jaksi nechce.