V úterý se konají americké prezidentské volby, respektive jejich hlavní část, a současně i volby do Kongresu. Velké množství voličů už ve skutečnosti odhlasovalo, ale až v noci z úterka na středu začnou chodit první dílčí výsledky. Logicky pak tato událost stojí na špici investorského zájmu. Trhy se připravují na pravděpodobné vítězství Joe Bidena, ale spíše opatrně, když je odrazuje nejen riziko zvolení Donalda Trumpa, ale také rozděleného Kongresu, a především trvající povolební nejistoty dané zdlouhavým sčítáním korespondenčních hlasů a možná i napadáním výsledků. 

Druhým stěžejním tématem zůstává pandemie. V Evropě už k tvrdým karanténním opatřením přistoupily všechny velké ekonomiky a ostatní se přidávají. Dopad na hospodářství ve 4Q je jasný a nyní se tak rozjedou spekulace, jak velký druhý pokles ekonomik čekat. V USA třetí vlna nákazy teprve nabírá na síle a nezískává tolik pozornosti kvůli volbám. Ve vývoji čísel však stále spatřujeme velké nebezpečí.

Aby toho nebylo málo, čeká nás tento týden velké množství makrodat, zasedání centrálních bankéřů i firemních výsledků. V případě bank bude nejsledovanější čtvrteční Fed. Žádná akce se od něj nečeká, znovu přijde výzva politikům, aby ekonomiku podpořili z fiskální strany, ale jinak bankéři zřejmě budou chtít s dalšími závěry počkat jednak na prognózu a také na výsledek voleb. Beze změny se tento týden čeká také politika BoE nebo ČNB.

Z nových dat bude stát za pozornost pondělní americký index ISM z průmyslu. Jde o číslo za říjen, které by mělo být slušné, jak naznačují i regionální průzkumy. Mírné zlepšení, které se od indexu čeká, však na trhy zřejmě neudělá velký dojem. Důvodem je zaměření na důležitější témata i rostoucí nejistota pro poslední měsíce roku. Druhým obvyklým bodem začátku měsíce jsou americká data z trhu práce. V tomto případě může být efekt čísel tlumen reakcí na volby a znovu otazníkem nad vývojem zaměstnanosti v následujících měsících. Zlepšování kondice trhu práce se čeká podobným tempem jako před měsícem.

Z pohledu kvartálních čísel máme asi nejdůležitější týden za sebou. Velká technologická pětka Apple, Amazon, Microsoft, Facebook a Google odreportovala slušná čísla, která vesměs překonala očekávání. Pozitivní reakce jsme se ale dočkali jen na posledním jmenovaném, akcie po výsledcích vesměs padaly. Důvod je poměrně prostý a očividný. Investoři do ceny těchto titulů již promítli svá vysoká očekávání a valuační násobky tak byly dost vysoko. Aby akcie po výsledcích zaznamenaly další růst, musel by být hvězdný třetí kvartál doplněn o velice optimistický výhled. Jako jediný měl skutečně hvězdný kvartál právě Google a výhledy (v případě, že existovaly) byly spíše konzervativní. Reakce trhu tedy byla do jisté míry zasloužená. Pozorujeme tady však menší schizofrenii, jelikož u jiných letošních horkých jmen (Plug Power, Cloudflare, Snowflake a další) se na valuace očividně vůbec nehledí a party jede dál.

Nyní ale k širšímu pohledu. V Americe je větší část výsledkové sezony vlastně již za námi (reportovalo 320 společností indexu S&P 500) a zjevně probíhá mnohem lépe, než se čekalo. Zatímco na jejím začátku očekávali analytici pokles čistého zisku indexu o 20 % yoy, nyní je to již jen o 10 %. V pozitivních překvapeních prozatím táhnou především finance, cyklická spotřeba, zdravotnictví a komunikační služby. Technologie a běžná spotřeba zatím hrají druhé housle. Důležitější ale je, že se nijak nezměnil konsensus analytiků na budoucí vývoj – pro čtvrtý kvartál 2020 pořád očekávají pokles čistého zisku o 12 % yoy a pro další rok růst o 22 %. Je tedy vidět, že na čísla ani na výhledy tohoto kvartálu zas tak moc nedají.

V tomto týdnu se naše pozornost přesune do Evropy. Čekají nás velké místní banky jako BNP Paribas, ING a UniCredit, aerolinky Ryanair a Wizzair, výrobce větrných elektráren Vestas a energie Enel. Amerika nám nabídne čísla od Marathon Petroleum, Qualcomm, Uber nebo General Motors. Pozornost reflektorů na sebe ale stejně strhnou americké volby a koronavirus.